Rumunsko, jedna z nejzkorumpovanějších zemí EU, mění justici. Evropská komise znervózněla

Zákaz používání video či audionahrávek jako důkazů či omezení pravomoci protikorupční prokuratury. To jsou některé body rumunské justiční reformy, kterou prosadila loni v prosinci vládnoucí Sociálnědemokratická strana (PSD) s liberální stranou ALDE. Reforma, která vyvolává odpor u řady Rumunů a znepokojuje i Evropskou komisi, by podle kritiků oslabila nezávislost justice v zemi a ztížila trestání zločinů, zejména korupce.

Mezi nejkritizovanější úpravy reformy, jejíž návrh předložil loni v srpnu rumunský ministr spravedlnosti Tudorel Toader, patří omezení pravomoci protikorupční prokuratury (DNA).

Ta je velmi aktivní při vyšetřování nepravostí mezi vysokými politickými a státními činiteli a řadu jich už dostala před soud.

  • Šéfka rumunské protikorupční prokuratury DNA Laura Kövesiová loni uvedla, že jen v roce 2016 bylo obžalováno v protikorupčních případech skoro 1300 funkcionářů. Byli mezi nimi tři ministři, sedmnáct zákonodárců, šestnáct soudců a na dvacet vedoucích představitelů státních společností.
  • Od roku 2006 DNA postavila před soud 72 členů zákonodárného sboru. Trestně jsou v různých řízeních stíháni předsedové dolní i horní komory. Podezřelý z korupce je i šéf vládnoucí PSD Liviu Dragnea, na kterého má blízké vazby premiérka Viorica Dancilaová. Ta snahu Bukurešti zmírnit trestní zákoník dříve hájila před Evropským parlamentem.
  • V uplynulém roce byli v Rumunsku sesazeni dva premiéři, údajně proto, že nezastávali stejná stanoviska jako vládní Sociálnědemokratická strana (PSD) a stavěli se odmítavě k plánované justiční reformě.

Reforma mimo jiné upravuje práci justiční inspekce, která dohlíží na jednání soudců. Těm by například v případě špatného rozhodnutí nehrozilo stíhání.

Mění se také jmenování vedoucích prokurátorů. Zákon nově ruší právo prezidenta vetovat kandidáty na tyto funkce a z definice činnosti prokurátorů bylo vypuštěno slovo „nezávislá“. Novela zákona také zakazuje používat jako důkazy video či audionahrávky.

Sociálnědemokratická strana také předložila návrh změn v trestním kodexu, které by zrušily trestnost některých úplatkářských činů. Šlo přitom už o druhý takový pokus během jednoho roku, který by oslabil boj proti korupci.

Experti upozorňují, že strana má sama máslo na hlavě. V poslední době byla odsouzena nebo souzena za korupční jednání řada sociálnědemokratických politiků. Lídr strany například v roce 2016 dostal dvouletou podmínku za zmanipulování voleb. Kvůli tomu se po vítězství v prosincových volbách nemohl stát premiérem.

Reforma naráží na nesouhlas prezidenta i veřejnosti

Justiční reformu prosadili vládnoucí sociální demokraté spolu s menším koaličním partnerem, liberální stranou ALDE, když využily absolutní většiny v parlamentu. Z 329 členů Poslanecké sněmovny hlasovalo 179 zákonodárců pro, proti jich bylo 90.

Později změny schválil Senát, chybí ale podpis prezidenta Klause Iohannise. V reakci na krok parlamentu vyšly do ulic v Rumunsku tisíce lidí. Reformou se teď zabývá ústavní soud.

Tichý protest studentů práva v Bukurešti, v ruce drží kopii rumunské ústavy
Zdroj: ČTK/AP/Vadim Ghirda

Změny v justici se rumunská vláda snažila prosadit už dříve. Vládní nařízení, ke kterému nebyl nutný souhlas parlamentu, zbavovalo trestnosti některé trestné činy, včetně zneužití úřadu, které nezpůsobí větší finanční škodu než 200 000 lei (1,2 milionu korun).

Potřebu přijmout sporné nařízení vláda ospravedlňovala nutností ulevit přeplněným věznicím. Tehdy se v zemi konaly masové protesty.

Prezident Klaus Iohannis, který pochází z opozičního tábora, srpnový vládní návrh označil za útok proti právnímu státu. Vláda by „neměla překročit červenou čáru“. „Ovlivňovat nezávislost justice je nepřípustné,“ řekl ministrům. „Vládní koalice by neměla ignorovat vzkaz statisíců Rumunů, kteří nadále vycházejí do ulic, aby se postavili za existenci právního státu,“ uvedl s tím, že lidé si přejí prosperitu a respekt politiků.

Jeden ze zakladatelů nevládní organizace Inciativa Rumunsko Mihai Politeanu říká, že Rumunsko se pokouší o podřízení soudní moci a jde ve šlépějích Maďarska a Polska. S Varšavou loni Evropská komise kvůli reformě soudního systému zahájila proces, na jehož konci zemi hrozí pozastavení hlasovacích práv v EU.

Evropská komise dění sleduje se znepokojením

Nezávislost justice je podle Evropské komise ohrožena i v Rumunsku. V hodnotící zprávě na konci loňského roku Komise uvedla, že justiční reforma v roce 2017 v zemi stagnovala.

„Poslední vývoj v Rumunsku sledujeme se znepokojením. Nezávislost rumunské justice a to, aby dokázala bojovat s korupcí, jsou úhelným kamenem silného Rumunska v rámci EU,“ uvedli předseda Evropské komise (EK) Jean-Claude Juncker a její první místopředseda Frans Timmermans v prohlášení.

Letos v lednu Komise Rumuny varovala, aby neupouštěli od doporučení Bruselu. Uvedla, že finální podobu zákona o soudech, trestního zákoníku, zákona o střetu zájmů a protikorupčního zákona pečlivě prozkoumá a posoudí jejich dopad na nezávislost justice a boj s korupcí.

Protikorupční skupina Rady Evropy GRECO ve výroční zprávě nedávno uvedla, že Rumunsko loni udělalo jen malý pokrok v boji proti korupci ve státních institucích. „Oblastí zvláštního znepokojení GRECO zůstává legislativní proces, a to vzhledem k neustálým kontroverzím a obviňováním z nevhodných konzultací, nadměrného užívání urychleného řízení a nedostatku průhlednosti,“ píše se ve zprávě.

Bukurešť podle zprávy splnila jen dvě ze 13 doporučení, která protikorupční skupina Rumunsku dala před rokem. Patřilo mezi ně například zvýšení transparentnosti soudních řízení, zavedení přísných kritérií pro členy parlamentu, aby se zabránilo střetu zájmů, a vyjasnění podmínek imunity poslanců a senátorů před trestním stíháním.

Organizace Transparency International označuje Rumunsko za jednu z nejzkorumpovanějších zemí Evropské unie.