Puigdemont se chce bránit případnému vydání do Španělska

Sesazený katalánský premiér Carles Puigdemont, který je od úterý v Bruselu, se bude bránit vydání do vlasti, pokud o to španělská justice požádá. Proti Puigdemontovi a dalším sesazeným členům katalánské vlády je ve Španělku vzneseno obvinění ze vzpoury, za což jim hrozí až 25 let vězení.

Carles Puigdemont
Zdroj: Reuters Autor: Yves Herman

„Tato obvinění nemají právní základ a jejich cílem je trestat myšlenky. Stojíme před politickým procesem,“ uvádí se v prohlášení, které bylo učiněno jménem „legitimní vlády Katalánska“. Dále se v něm píše, že Puigdemont a několik ministrů, kteří jsou v Belgii, nepojede do Madridu vypovídat před vyšetřujícího soudce. Část „ministrů“, která zůstala ve Španělsku, ale podle prohlášení prý před soudem vypovídat bude.

V textu se opět uvádí, že ministři a premiér se v Bruselu nechtějí schovávat před spravedlností. Chtějí nadále bránit práva a svobody katalánského lidu. „Přijmeme tresty vězení, které nás čekají a které vypovídají o tom, co zažívá nyní španělská demokracie,“ píše se v závěru dokumentu.

Požádá sesazený premiér o azyl?

 Vyšetřující soudkyně předvolala na čtvrtek Puigdemonta a 13 členů jeho bývalého kabinetu k výslechu. Všem hrozí kvůli úsilí o odtržení Katalánska od Španělska zatčení, jak už se stalo v případě dvou vůdců katalánských separatistických organizací.

Puigdemont v úterý v Bruselu řekl, že se spolu se svými ministry nadále považuje za legitimní vládu Katalánska a že v Belgii nechce žádat o azyl. Dodal, že chtěl přenést katalánský problém do „srdce Evropy“. Neuvedl však, jak dlouho se hodlá v Bruselu zdržet, k návratu do Španělska by prý potřeboval „záruky“ spravedlivého procesu ze strany Madridu.

Video Studio ČT24
video

Zpravodaj EFE: Politici nedokážou vytvořit schéma pro soužití v Katalánsku

Podle právníka se Puigdemont domů jen tak nevrátí

Jeho belgický právník Paul Bekaert, který v minulosti proti vydání do Španělska hájil členy baskické teroristické skupiny ETA, připustil, že případnému vydání bude těžké zabránit. Podle jeho názoru bude zřejmě chtít Španělsko Puigdemonta stíhat pro „politický zločin“, na což je belgická justice citlivá a v minulosti hledané osoby pro tento důvod odmítala vydat.

Španělsko ale může využít takzvaného evropského zatykače, který podle norem Evropské unie garantuje stíhaným osobám veškerá práva na spravedlivý soud. To by Bruselu mohlo stačit. Žádný zatykač proti Puigdemontovi zatím vydán nebyl, dodal právník.

Podle Bekaerta je vysoce nepravděpodobné, že by se Puigdemont ve čtvrtek před soudem v Madridu objevil. „Neřekl mi to, ale vzhledem k situaci si nemyslím, že se v následujících týdnech vrátí do Španělska,“ prohlásil podle vlámské televize VRT.

Po vyhlášení nezávislosti okamžitě následovalo odebrání autonomie 

Puigdemontův kabinet v pátek kvůli jeho snahám o nezávislost Katalánska Madrid odvolal a rozpustil také parlament této autonomní oblasti. Poprvé v demokratické historii země tak převzala španělská vláda přímou správu nad autonomním regionem. Důvodem byla mimo jiné právě rezoluce o nezávislosti, kterou přijal katalánský parlament, ovládaný od roku 2015 separatisty.

Ústavní soud v úterý rezoluci v předběžném opatření dočasně pozastavil, než o ní pravomocně rozhodne. Už dříve právní experti citovaní španělskými médii upozornili, že tato rezoluce je neplatná.

Vyhlásit nezávislost odporuje španělské ústavě a rezoluce navíc odkazuje na zákony o referendu a o přechodu k nezávislosti, které přijal katalánský parlament začátkem září. První z nich už ústavní soud označil za protiústavní a platnost druhého zablokoval, dokud pravomocně nerozhodne.

Soud rovněž upozornil vedení stálého zastoupení katalánského parlamentu, které rozpuštěný sbor zastupuje do prosincových voleb, že má povinnost snažit se zabránit případnému naplňování této rezoluce.

Separatisté vystřízlivěli: Chyběla nám politická inteligence

Podle agentury AFP začaly mezi katalánskými separatisty zaznívat hlasy připouštějící, že vyhlášení nezávislé katalánské republiky selhalo, a objevují se vzájemné výčitky.

Bývalý ministr katalánské vlády Santi Vila, který měl na starosti podnikání a který odstoupil těsně před přijetím deklarace o nezávislosti, uvedl, že Katalánsko nemělo prostředky, jak realizovat slibované odtržení od zbytku Španělska. „Kde je kontrola území, přístavů, letišť?“ zeptal se Vila v rozhlasové stanici Rac 1. „Chyběla nám politická inteligence,“ prohlásil.

Vila popřel, že by výkonná moc chtěla oklamat svoje voliče. „Nemyslím si, že můžeme mluvit o podvodu, ale určitě mám kolegy z vlády, kteří projevili naivitu, jež v jejich věku překvapuje,“ dodal člen Demokratické evropské strany Katalánska.

Benet Salellas, poslanec krajně levicové Kandidátky lidové jednoty (CUP), která rovněž podporovala nezávislost, přiznal, že „katalánská vláda nebyla připravena na scénář jednostranné deklarace“ nezávislosti, neboť nebyla připravena žádná státní struktura.

Katalánští separatisté marně čekali na podporu ze strany Evropské unie po tvrdosti zásahu španělské policie proti účastníkům nepovoleného referenda o nezávislosti z 1. října a po zadržení dvou vůdců separatistických skupin, obviněných ze vzpoury.