Vítězný Abe chce měnit symbol poválečného Japonska: ústavu, která zakazuje armádu

Výrazné vítězství Liberálnědemokratické strany (LDP) dosavadního premiéra Šinzó Abeho je vzpruhou pro japonské zákonodárce usilující o revizi dosud nedotknutelné pacifistické ústavy země, která se stala součástí identity poválečného Japonska. Abe chce změnit status armády. Hodlá také víc tlačit na KLDR, aby zastavila vývoj raket a jaderných zbraní.

Video Události
video

Události ČT: Japonský premiér chce měnit ústavu

Abe vyhlásil předčasné volby v září, aby si nechal potvrdit mandát v době, kdy jeho strana čelila několika korupčním skandálům. Koalice tvořená Liberálnědemokratickou stranou a Stranou spravedlnosti a čistoty (Komeitó) teď získala v dolní komoře více než dvoutřetinovou většinu.

Obě strany přitom chtějí změny v ústavě prosazené v Japonsku po prohrané válce Spojenými státy. Konkrétně by se jednalo o změnu Článku 9 ústavy, která má pro Japonce symbolický význam.

Reuters připomíná, že jeho obhájci jej považují za základní článek poválečné demokracie. Naopak konzervativci ho mají za ponižující opatření po porážce Japonců v roce 1945.

Armáda jen v rámci sebeobrany

Doslova Článek 9 zakazuje stálou armádu, ale dosud byl vykládán tak, že povoluje existenci a působení ozbrojených sil – ovšem v rámci sebeobrany. Premiér chce legitimizovat status Japonských sebeobranných sil (JSDF).

Abe dlouhodobě usiluje o posílení role armády kvůli narůstajícím mocenským ambicím Číny v regionu, a rovněž by prý rád přispěl k mezinárodnímu úsilí o mírové řešení konfliktů. Vážný problém představuje rovněž severokorejská hrozba a působení Islámského státu, který zavraždil i několik japonských rukojmí.

Změny ústavy? Japonská společnost je rozdělená

Abeho snahy o prosazení nové politiky ale oslabily jeho popularitu u japonské veřejnosti. Zejména starší generace cítí zodpovědnost za zločiny císařské armády za druhé světové války.

Před dvěma lety schválil japonský parlament díky reinterpretaci ústavy bezpečnostní zákony, které mimo jiné armádě poprvé od konce druhé světové války umožňují zapojení do zahraničních misí. Japonsko se ale nadále neúčastní přímých bojových misí.

Opozice přijetí legislativy dlouho bránila obstrukcemi. Odpůrci změn tvrdili, že dochází k porušení ústavy a že by Japonsko mohlo být zavlečeno do konfliktu pod vedením USA. Washington naopak krok Tokia uvítal.

Abe si představuje revizi k roku 2020

Abe chce teď na svou stranu dostat i opozici, aby na změně ústavy panovala široká politická shoda. „Naším cílem je, aby to lidé pochopili a mohli jsme získat většinu v referendu,“ konstatoval Abe, který dříve uvedl, že jeho cílem je revidovat základní zákon země kolem roku 2020.

„Abe se snaží vytvořit odkaz. Jeho prvním původním projektem bylo dostat ekonomiku z deflace,“ řekl Jesper Koll, vedoucí akciového fondu WisdomTree Japan. „Druhým odkazem je změnit ústavu,“ konstatoval.

  • Deník Asahi šimbun uvedl, že koalice tvořená Liberálnědemokratickou stranou a Stranou spravedlnosti a čistoty (Komeitó) získala v dolní komoře parlamentu více než dvoutřetinovou většinu ze 465 křesel.
  • Koalice pro zisk dvoutřetinové většiny potřebovala přesáhnout hranici 310 parlamentních míst, podle neoficiálních výsledků zveřejněných deníkem Asahi šimbun jich má 313.
  • Nejúspěšnější opoziční stranou se s 55 mandáty stala Konstitučnědemokratická strana, kterou vytvořila část členů zaniklé Demokratické strany, jež se rozpadla těsně před volbami. Další nově vzniklé uskupení - Strana naděje, kterou založila populární guvernérka Tokia Juriko Koikeová, si připsala 49 křesel, což je méně, než se před hlasováním očekávalo.
  • K přijetí změn v ústavě je nutné sehnat dvoutřetinovou většinu v obou komorách parlamentu a získat většinu hlasů v referendu.