Lídři zemí EU dali zelenou přípravě druhé fáze jednání o brexitu

Prezidenti a premiéři 27 zemí Evropské unie rozhodli, že začne vnitřní přípravná diskuse o vyjednávání s Brity o budoucí podobě vzájemných vztahů. Na Twitteru to krátce po začátku jednání uvedl předseda unijních summitů Donald Tusk. Zprávy o tom, že rozhovory mezi EU a Londýnem o brexitu se ocitly ve slepé uličce, jsou podle něj přehnané.

Video Studio ČT24
video

Tisková konference Jeana-Clauda Junckera a Donalda Tuska

Šéfové států a vlád sedmadvacítky velmi rychle a tedy zřejmě bez větší diskuse potvrdili dopředu připravené a médiím známé závěry své schůzky.

Rozhodnutí padlo dříve, než před novináře stihla po svém odchodu z jednacího sálu předstoupit britská premiérka Theresa Mayová, která později prohlásila, že je ohledně budoucí dohody „pozitivní a optimistická“.

Mayová tak v noci na pátek neuspěla se snahou změnit jejich názor, že v dosavadních brexitových jednáních nenastal posun dostatečný k tomu, aby bylo možné začít s Londýnem vyjednávat také o přechodném období a o podobě obchodních a dalších vztahů po jaru 2019, tedy po britském odchodu z evropského bloku.

Lídři 27 zemí rozhodli, že rozhovory s Brity musí pokračovat tak, aby k další fázi jednání bylo možné přikročit co nejdříve. Pokrok zhodnotí znovu v prosinci, kdy by měli dát týmu vyjednavače Michela Barniera mandát ke spuštění druhé fáze.

Barnier v té chvíli už bude mít výsledek oné nyní zahajované vnitřní přípravné diskuse, která poslouží jako základ jeho mandátu pro debaty s Brity o přechodném období i následných vztazích, včetně pro obě strany významného obchodu.

Video Horizont ČT24
video

Unijní reforma azylového systému jako vstřícný krok směrem k V4

Unijní reforma azylového systému jako vstřícný krok směrem k V4

Projev Mayové na summitu EU v Bruselu

Macronův projev na summitu EU

Mayová na pátečním briefingu novinářům řekla, že nynější summit byl významným momentem při hodnocení dosavadních diskusí a toho, jak postupovat dál. Připomněla, že na konci září v italské Florencii nabídla několik kroků, které daly jednání nový impuls. „Učinila jsem jasný závazek ohledně finančního vyrovnání a navrhla časově omezené přechodné období, které je v zájmu Británie i EU,“ řekla.

Posun rozhovorů kupředu musí být podle Mayové výsledkem společné snahy obou stran. Barnier a šéfové států a vlád 27 unijních zemí ale ani po pěti kolech brexitových jednání nevidí dostatečný pokrok v žádné ze tří pro ně klíčových oblastí první fáze rozhovorů.

Hlavním sporným bodem zůstávají finance

Podle Mayové jsou obě strany velmi blízko dohodě v otázce zachování práv občanů EU v Británii po jaru 2019, kdy země Unii opustí. Společný pohled mají také na řešení situace ohledně hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem. Britská premiérka slíbila v této věci pružný a kreativní přístup.

Klíčovou otázkou, v níž se obě strany neshodují, je problematika britských finančních závazků. Londýn ji chce řešit v souvislosti s budoucností, EU trvá na domluvě ještě předtím, než se další fáze rozhovorů otevře.

„Plné a konečné vyrovnání bude součástí finální dohody, kterou uzavřeme v souvislosti s budoucím partnerstvím. A myslím, že to je zcela správné a že to jde udělat jen v tomto kontextu,“ zopakovala britský postoj Mayová. 

Také německá kancléřka Angela Merkelová po summitu upozornila, že finanční vyrovnání je v současnosti klíčovou věcí. Novinářům řekla, že v prosinci doufá v posun jednání směrem k budoucnosti, bude však záležet především na tom, jak dalece se pohne britská strana.

Český premiér Bohuslav Sobotka v souvislosti s jednáními o brexitu ocenil trvající jednotu 27 unijních zemí. „Podle mého názoru se nemůžeme posunout do druhé fáze vyjednávání, pokud nebude jasno o finančních závazcích Velké Británie. Odchází Britové. To znamená Britové musí jasně navrhnout, jakým způsobem se musí vyrovnat se svými závazky,“ řekl Sobotka.

Posledním bodem jednání byla diskuse o přesunu dvou unijních agentur z Londýna. O věci budou ministři odpovědní za unijní problematiku rozhodovat na konci listopadu. Sobotka připomněl český postoj, že alespoň jedna z agentur by měla být ve střední či východní Evropě. Praha má zájem hostit Evropský orgán pro bankovnictví (EBA), podporuje ale také snahy Bratislavy přilákat Evropskou agenturu pro léčivé přípravky (EMA).