Američtí dělníci se bojí robotizace. Některým však může dát práci

Horizont ČT24: Robotizace výroby může dát lidem práci (zdroj: ČT24)

Dělníci ve Spojených státech stále víc apelují na politiky, aby zastavili odliv výroby do zahraničí. V některých průmyslových oblastech přibývá nezaměstnaných a velkým konkurentem těch, které živí ruce, se stávají také stroje. I automatizace a robotizace se ale dá využít, a to přeškolením dělníků na kvalifikovanější profese. Právě po nich je velká, a zatím neuspokojená poptávka.

Například dvaašedesátiletý Herbie Mays je dělník z Ohia. V březnu továrna, kde pracoval, zavřela a přestěhovala se do Mexika. „Pořád přemýšlím, co by bylo nejlepší, abych udělal, ale žádnou odpověď nemám,“ neví si rady propuštěný dělník.

Paradox amerického pracovního trhu

Přitom jenom v Ohiu jsou desítky tisíc volných míst, v celých Spojených státech pak 390 tisíc. Jen šestnáct kilometrů od Maysova domu hledá lidi robotizovaná firma na letecké součástky. Je to paradox amerického pracovního trhu: Mays, jako mnoho nezaměstnaných, nemá potřebné dovednosti, a firmy nemohou najít dělníky.

Model, který by skýtal naději, úspěšně funguje v Dánsku: rekvalifikace na lepší pracovní místa v robotizovaných provozech. Právě automatizace, obviňovaná z propouštění, v provozech firmy Novozymes u Kodaně výrobu zefektivnila a zabránila jejímu převedení do Číny. „Podle mého se dá říct, že máme v Dánsku celkově víc pracovních míst, než jsme měli před patnácti lety,“ říká Jesper Haugaard z vedení firmy.

V Evropě je běžnější i systém firemních učilišť. Německý výrobce zahradní techniky Stihl tento trend exportuje přes oceán, v jeho továrně ve Virginii se rekvalifikuje i sedmatřicetiletý A. J. Scherman. Po čtyřech letech bude mít vysokoškolský titul bez zadlužení a jistou práci opraváře a programátora robotických strojů.

„Většina Ameriky netuší, co je to učňovský program. Když někomu řeknu, že jsem učeň, hned se ptají, jestli dostávám peníze. Odpověď je ano, a pěkné peníze,“ vysvětluje Scherman. 

Mechatronika je novým zaklínadlem výroby. Třeba bývalý ocelářský dělník Lou Morales teď sám trénuje učně. „Už to není: sežeň dědu, ať pro nás pracuje. Potřebujeme nadané, inteligentní mladé studenty, kteří vycházejí z těchto škol,“ říká manažer učňovského programu u firmy Festo. 

Například Jaylen Britton je ideální učeň. Po střední už na vysokou školu nešel a firemní učňovský program v energetické firmě Duke Energy v Ohiu si chválí. „Hodně lidí říká: Roboti seberou lidem práci. Ale ve skutečnosti roboti jenom pomohou tomu, co děláme my,“ uzavírá. Starší lidi, jako je Herbie Mays, už ale nový americký pracovní trh nechává stranou.