Strana, se kterou nikdo nechce vládnout. AfD štikou německých voleb

Alternativa pro Německo (AfD) míří do Spolkového sněmu, ve volbách skončila jako třetí nejsilnější strana. v Sasku - tradiční baště kresťanských demokratů - populisté dokonce vyhráli. Poprvé od konce války tak ve sněmu zasedne strana, která zastává pozice napravo od konzervativní koalice CDU/CSU.

Video Události
video

Události ČT: AfD míří do Spolkového sněmu

  • Podle analýzy veřejnoprávní televize ARD získala AfD ve spolkových volbách voliče všech ostatních parlamentních stran. Konzervativní unii CDU/CSU přetáhla přes milion voličů, sociální demokracii (SPD) asi půl milionu. Výrazně bodovala i u dalších stran. Od Levice takto získala 430 tisíc voličů, od svobodných demokratů (FDP) 50 000 a od Zelených 40 000.

Alternativa pro Německo vznikla před čtyřmi lety jako strana vymezující se proti jednotné evropské měně, hlavně v době řecké dluhové krize. V uplynulých letech se posunula zásadně doprava, zostřila rétoriku, hlavně proti migrantům, a nyní slaví.

Protestní strana maluje černý obraz: Německo ohrožené vládou v Berlíně, migrací, Evropskou unií. Na pobřeží Baltu slova padají na úrodnou půdu. Region Meklenbursko – Přední Pomořansko je jednou z bašt strany. Je to jediná spolková země, kde AfD v zemských volbách porazila kancléřčinu CDU. V několika okrscích na nedalekém ostrově Uznojem získala dokonce přes 40 procent hlasů.

Místní lídr AfD Leif-Erik Holm je v mnohém typický. Národně konzervativní program na straně jedné. Našlapování kolem vnitřních sporů a skandálních výroků radikálních kolegů na té druhé. „Musíme celkově vystupovat profesionálněji a musíme si dát pozor na střelbu do vlastních řad, které se pak chytá konkurence a média,“ uvedl Holm.

Ostatně kontroverze se představitelů strany dotkly i krátce před volbami, když týdeník Zeut například napsal, že jeden z volebních lídrů Alexander Gauland požaduje změnu vztahu Němců k nacistické minulosti.

AfD jako projev nespokojenců

Severovýchod Německa se potýká s vyšší nezaměstnaností a nižšími příjmy, než je průměr. Spolu s nedůvěrou v establishment podmínky typické pro úspěch protestní strany.

„Zkušenost s vylidňováním, nezaměstnaností, buď osobní, nebo v blízkém okolí, vede k tomu, že člověk politice méně věří. AfD může jako nová strana být kanálem. Tato zkušenost je samozřejmě častější ve východním Německu,“ podotkl politolog z univerzity Greifswald Jochen Müller.

Alice Weidelová

Alice Weidelová

volební lídryně Alternativy pro Německo (AfD)

„Angela Merkelová by po skončení politické kariéry měla být postavena i před řádný německý soud, aby se zodpovídala ze všech porušení práva.“

Alice Weidelová

volební lídryně Alternativy pro Německo (AfD)

Roli také hrají - často abstraktní - obavy voličů. I proto má protiimigrační AfD úspěch v regionu, kde žije mnohem méně muslimů a uprchlíků než v jiných částech Německa.

Podle studie Nadace Hanse Böcklera, zveřejněné v srpnu, vyplývá frustrace voličů AfD z pocitu ztráty kontroly nad vlastním životem i z pocitu, že stát ztratil kontrolu nad tím, co se děje uvnitř jeho hranic. Důsledkem toho je i ztráta důvěry v politiku jako takovou. „Tito protestní voliči byli před pár lety třeba u Pirátů, ještě předtím u Levice a teď jsou u AfD,“ míní politolog Stefan Marschall.

Úspěch AfD znepokojil tureckou obec i židovskou radu

Vstupem AfD do parlamentu je znepokojena i turecká obec v Německu. Straně se prý podařilo „navzdory nebo právě kvůli svým otevřeně rasistickým vyjádřením“ pro sebe získat 13 procent voličů, vysvětlil důvod obav předseda tureckého spolku Gökay Sofuoglu. S ohledem na dřívější vyjádření představitelů AfD je podle Sofuoglua možné představit si „likvidace lidí či střílení na hranicích“.

Německá ústřední židovská rada k volebnímu vzestupu AfD uvedla, že spolková republika nyní čelí největší výzvě od svého vzniku. „Poprvé se do Spolkového sněmu dostala pravicově populistická strana, která silně tíhne ke krajní pravici,“ napsala rada. Vyzvala rovněž ostatní politické strany, aby se od AfD nenechaly vyprovokovat. 

Proti vstupu AfD do parlamentu protestovaly stovky lidí na Alexandrově náměstí v Berlíně, poblíž kterého strana slavila svůj volební úspěch, i v centru Kolína nad Rýnem.

Proti výsledku AfD se protestovalo i ve Frankfurtu nad Mohanem
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Andreas Arnold

AfD podle téměř poloviny voličů pochopila, že se řada lidí necítí bezpečně

Průzkum veřejného mínění pro televizi ARD pak ukazuje, že Alternativa pro Německo podle 49 procent německých voličů lépe než ostatní strany pochopila, že už se řada lidí necítí bezpečně. Více než třetina - 35 procent - považuje za dobré, že strana chce výrazně omezit příchod běženců. Ještě o dva procentní body více voličů pak oceňuje snahu AfD omezit ve spolkové republice vliv islámu.

Drtivá většina Němců - 86 procent - je zároveň podle průzkumu ARD přesvědčena o tom, že se strana nedostatečně distancuje od pravicově extremistických pozic.

Průzkum pro ZDF zase ukazuje, že pro AfD v letošních volbách hlasovalo 16 procent mužů a devět procent žen. Celkem strana získala přes 13 procent hlasů. Podle analýzy televize ARD získala AfD voliče všech ostatních parlamentních stran. Od CDU/CSU přetáhla přes milion voličů, od SPD půl milionu.

Štěpení AfD změnilo její podobu 

Stranu, jejímž hlavním cílem je vystoupení Německa z eurozóny a návrat k marce, založil hamburský ekonom Bernd Lucke. Ustavující sněm se konal před minulými volbami na jaře 2013 a účast v parlamentu tehdy straně unikla jen velmi těsně, získala 4,7 procenta hlasů.

„Strana byla původně založená významnými německými ekonomy, kteří v té době kritizovali německou politiku vůči euru. Kancléřka Merkelová tvrdila, že by se euro mělo zachraňovat za každou cenu, a v Německu existuje významná skupina s jiným názorem,“ přiblížila politoložka a ekonomka Michaela Ševčíková.

„V roce 2015 se liberální část této strany odštěpila, převážilo konzervativně nacionalistické křídlo a strana se odklonila od původních cílů. V současné době je prezentována hlavně jako protiimigrační, protiislámská strana a sama se tak prezentuje. Myslím, že v loňském roce přijala programové usnesení, že je islám neslučitelný s německou ústavou,“ dodala Ševčíková.

Podle zpravodajky ČT Hany Scharffové nemuselo jít o poslední štěpení. „Proslýchá se, že její spolupředsedkyně Frauke Petryová, která donedávna byla její hlavní tváří, byla po posledním stranickém sjezdu, dá se říct, odstavena od moci a momentálně zvítězily ve straně ultrapravicové proudy,“ řekla zpravodajka.

V letošních volbách každopádně byla AfD úspěšnější, mělo by jí patřit třetí místo. I tak ji čeká opoziční role - další politické strany s ní spolupracovat nechtějí.

Video Mimořádné pořady ČT24 - Německé parlamentní volby
video

Speciál ČT24 k německým volbám (1. část)

Speciál ČT24 k německým volbám (1. část)

Speciál ČT24 k německým volbám (2. část)