Brusel – Čtyři miliony korun na rekonstrukci sokolovny poskytne Česká republika texaskému Westu. V městečku poničenému výbuchem v provozu na výrobu hnojiv žijí potomci českých přistěhovalců a částku činící v přepočtu asi 200 tisíc dolarů jim v Bruselu slíbil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Ten také hovořil v Bruselu se svým novým americkým protějškem Johnem Kerrym - mimo jiné o dostavbě Temelína.
West dostane „z domova“ čtyři miliony na sokolovnu
„Jak známo, je to městečko skoro čistě českého původu, pamatuji se, že jsem tam v kraji byl. Oni jsou větší vlastenci než částečně my doma, a tudíž teď musíme opravdu pomoci,“ řekl český ministr, který se v Bruselu účastní zasedání ministrů zahraničí NATO. Připustil, že zatím není možné říci, kdy by se sokolovna mohla začít rekonstruovat. „Teď se tam asi ještě uklízí… nějaký čas to trvá, než se všichni vzpamatují,“ uvedl s tím, že se bude snažit získat pro West ještě větší pomoc.
Čtyři miliony navrhne Schwarzenberg vládě proto, že je s to zajistit právě tuto částku. „Uvidíme, jestli ještě dostaneme další prostředky. Toho času český rozpočet zrovna nehýří mnoha prostředky, takže to nebude úplně lehké další peníze vydolovat,“ prohlásil ministr. „Ale byl bych za to vděčný, kdyby se to podařilo,“ dodal. Návrh musí ještě Schwarzenberg projednat s ministrem financí Miroslavem Kalouskema premiérem Petrem Nečasem.
GALERIE
videogallery_329388
Schwarzenberg jednal s Kerrym o Temelínu
Na okraj bruselské schůzky se Schwarzenberg setkal i se svým americkým protějškem Johnem Kerrym. Vedle stahování vojsk z Afghánistánu a bojů v Sýrii hovořili především o dostavbě jaderné elektrárny Temelín. „Samozřejmě se o tom zmínil, samozřejmě o to mají zájem,“ řekl po jednání Schwarzenberg. „Já jsem ho informoval o stavu jednání a on to vzal na vědomí.“
O stavbu nových dvou bloků elektrárny Temelín se uchází americko-japonská společnost Westinghouse a česko-ruské Konsorcium MIR. ČEZ na konci března dokončil předběžné hodnocení nabídek uchazečů o stavbu Temelína, jejich průběžné pořadí ale nezveřejnil.
NATO nemůže přehlížet riziko šíření syrského konfliktu
Generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen na bruselském zasedání ministrů zahraničí NATO vyloučil přímý podíl aliance na bojích v Sýrii. Vyslovil ale obavy z rozšíření syrského konfliktu v regionu a případného ohrožení samotné aliance. Konstatoval, že od posledního ministerského zasedání NATO v prosinci se situace v Sýrii dramaticky zhoršila.
Možným rozšířením syrského konfliktu je znepokojen i ministr Schwarzenberg. Podle něj velkým rizikem pro další nestabilitu jsou tábory, kam proudí stále noví uprchlíci. Připomněl, že země s největším počtem uprchlíků, tedy Jordánsko a Libanon, „samy nemají přebytek prostředků“. Musíme těmto zemím pomáhat, aby to zvládly, řekl Schwarzenberg.
Karel Schwarzenberg na ministerské schůzce NATO
„Měli bychom také pečlivě zvážit, jak je NATO připraveno na ochranu svých členů před syrskou hrozbou, včetně hrozby chemických zbraní,“ řekl během schůzky John Kerry, který je poprvé na ministerském jednání NATO od svého nástupu do úřadu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že v otázce chemických zbraní v Sýrii je klíčové, aby se prokázalo jejich nasazení. Moskva je podle něj pro vyslání expertů na místo jejich údajného použití.
Rusko chce záruky ohledně americké protiraketové obrany
Lavrov také po jednání se svými protějšky z členských zemí NATO prohlásil, že Rusko je připraveno k dalším jednáním o americkém programu protiraketové obrany, ale chce záruky, že systém nebude moci být použit proti němu. USA a NATO uvádějí, že rozmísťují protiraketovou obranu kvůli hrozbám z Íránu a KLDR. Rasmussen připustil, že na jednání Rady NATO–Rusko nebylo v otázce protiraketové obrany dosaženo takového pokroku jako v dalších záležitostech. NATO a Rusko se dnes naopak dohodly na rozšíření projektu výcviku pro mechaniky vrtulníků afghánské armády. Stejně tak budou obě strany pokračovat v protiteroristické spolupráci.