Soud v Brazílii zablokoval prezidentský dekret o těžbě v chráněné části Amazonie

Brazilský federální soudce s okamžitou platností pozastavil dekret prezidenta Michela Temera, který soukromým firmám umožnil těžbu v národní rezervaci v Amazonii. Podle soudu je nařízení protiústavní. Vláda se hodlá odvolat.

Brazilská ústava stanoví, že zrušení chráněné rezervace může učinit pouze parlament, který jako jediný může přijímat změny týkající se využívání přírodních zdrojů v Amazonii, zdůraznil soudce.

Temerův dekret také podle soudce porušuje práva domorodých obyvatel, kteří obývají téměř 70 procent dané chráněné oblasti. Každé opatření, které se týká území domorodců, by mělo být s nimi konzultováno, uvedl.

Prezident zrušil dekretem rezervaci Renca (Reserva Nacional do Cobre e Associados) o rozloze asi 47 tisíc kilometrů čtverečních, což je oblast větší než například Dánsko. Díky tomu by zhruba ve třetině rezervace mohly začít soukromé firmy těžit nerostné bohatství, včetně zlata, železa, mědi a manganu. Dosud tak může činit pouze stát, který ale v oblasti prakticky netěží.

Vláda se snaží popohnat ekonomiku

Po široké kritice Temer v úterý dekret nahradil novým zněním, kde specifikoval opatření na ochranu přírody. Podle agentury AFP ale nový text podstatu dekretu nijak nezměnil. Otevření těžby soukromým firmám je součástí opatření, jimiž se brazilská vláda snaží podpořit brazilskou ekonomiku, která se v minulých letech dostala do krize.

„Cílem je přilákat nové investory, což zajistí bohatství pro zemi a zaměstnanost pro lidi – to vše založené na principech udržitelnosti,“ uvedlo ministerstvo těžby a energetiky.

Podle opozičního senátora Randolfa Rodriguese jde ale o největší útok na Amazonii v posledních 50 letech. Před těžbou v této oblasti varoval i Maurício Voivodic, šéf brazilské části Světového fondu na ochranu přírody (WWF). Podle něj přinese demografickou explozi, ničení lesa, likvidaci zdrojů vody, ztrátu biodiverzity a povede ke vzniku konfliktů.

  • Atlantický deštný prales je považován za jeden z druhově nejbohatších. Dosud ho zmizelo již asi 90 procent. V současnosti existuje v Brazílii už jen 8,5 procenta souvislých ploch Atlantického pralesa nad 300 hektarů. Od roku 1988 brazilské úřady monitorují stav zalesnění s pomocí satelitů.

WWF upozorňuje, že nejvíce investory zajímají zdroje zlata a mědi v jedné z chráněných oblastí, biologické rezervaci Maicuru. V dalších dvou oblastech podle WWF hrozí konflikty s domorodci, kteří zde doposud žijí ve značné izolovanosti od civilizace a nechtějí na tom nic měnit. Zlatá horečka by mohla způsobit nenávratné poškození jejich kultur.