Podle ruského prezidenta Vladimira Putina bude muset Rusko opustit 755 amerických diplomatů. Jde o odvetu za protiruské sankce ze strany USA. Washington označil krok Moskvy za politováníhodný a zvažuje odpověď. Restrikce se nezamlouvají ani Unii. Z Berlína i Paříže se ozývá, že jde o porušení mezinárodního práva. Sankce podle německé ministryně poškodí zájmy evropských firem.
Sankce poškodí zájmy evropských firem, tvrdí Berlín. Rusko vyhostí stovky amerických diplomatů
Události: Rusko vypovědělo sedm stovek amerických diplomatů (zdroj: ČT24)
Ruské ministerstvo zahraničí v pátek vyzvalo USA, aby do 1. září snížily počet svého diplomatického a technického personálu v Rusku na 455. Kolika lidí se toto rozhodnutí týká, tehdy neuvedlo. Teď je jasné, že jejich počet převyšuje 750. Rusko také uzavře rekreační objekty využívané zaměstnanci amerického velvyslanectví.
Moskva tak reagovala na návrh nových amerických sankcí proti Rusku, které v úterý odhlasovala americká Sněmovna reprezentantů a v noci na pátek i Senát. Prezident Donald Trump se pak nechal slyšet, že zákon o protiruských sankcích podepíše.
„Pokud jde o další možná opatření nebo o to, zda je to hodně, nebo málo, pak z hlediska práce diplomatického úřadu je to jistě citelné. Protože v Rusku pracovalo a dosud pracuje více než tisíc pracovníků – diplomatů a technického personálu – a 755 z nich teď bude muset svou práci v Ruské federaci ukončit. To je citelné,“ uvedl Putin.
Doufali jsme, že se situace nějak změní, ale pakliže se změní, brzy to nebude… Myslím, že nadešel čas ukázat, že americké kroky vůči Rusku nenecháme bez odpovědi.
- Podle listu The New York Times bude většinu postižených tvořit ruský technický personál. Jde hlavně o překladatele, úředníky vízových sekcí, kuchaře a řidiče. Technicky vzato by žádný americký diplomat Rusko opustit nemusel, pokud by se ovšem americká zastupitelská pracoviště dokázala obejít bez ruského personálu.
Putin upozornil, že Rusko je schopné zavést další omezující opatření vůči USA, ale neudělá to, neboť by to poškodilo rozvoj mezinárodních vztahů. „Samozřejmě máme možnost něco udělat a omezit určité sféry našich společných aktivit, které by byly pro americkou stranu citlivé. Ale myslím si, že to není nutné, poškodilo by to rozvoj mezinárodních vztahů,“ poznamenal šéf ruského státu.
Putin zmínil třeba oblast energetiky, na druhou stranu vynechal oblast kosmického programu a spolupráce – této oblasti se přitom netýkají ani rozšířené americké sankce, podotkl komentátor Českého rozhlasu Plus Libor Dvořák.
Moskva chce s USA dál spolupracovat v některých oblastech společného zájmu. „V tuto chvíli je třeba hlavně politická vůle. Je hned několik oblastí, ve kterých by USA a Rusko mohly a měly spolupracovat: nešíření zbraní hromadného ničení, boj proti terorismu, migraci, obchodování s lidmi, otázky klimatu. Jsme připraveni. Podáváme ruku. A doufáme, že někdo na té druhé straně, včetně prezidenta Trumpa, v tom spatří šanci, a vydá se jinou cestou,“ uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov.
Interpretoval bych to tak, že Putinova trpělivost je u konce. Možná ještě jednání v Hamburku skýtalo jakousi naději, ale ta se nepotvrdila. Uvidíme, co se stane, ale příjemné to není pro Rusko, Spojené státy ani Evropskou unii.
Tolik diplomatů v Rusku není, ozývá se z USA
Z Washingtonu zaznělo, že tolik diplomatů USA v Ruské federaci nepůsobí. „V Rusku 755 amerických diplomatů nemáme,“ napsal v neděli na Twitteru bývalý velvyslanec USA v Moskvě Michael McFaul.
Podle McFaula se výrazně zkomplikuje vydávání amerických víz. „Jsou-li počty omezení personálu skutečné, Rusové budou na vstupní víza do USA čekat týdny, ne-li měsíce,“ napsal. The New York Times soudí, že fungování amerického zastupitelského úřadu bude vystaveno velkým organizačním potížím, základní funkce ale postiženy nebudou.
GALERIE
Sankce
Ve zprávě generální inspekce ministerstva zahraničí USA vztahující se k roku 2013 se uvádí, že v uvedeném roce americké diplomatické mise v Rusku, včetně ambasády v Moskvě a konzulátů v Petrohradě, Jekatěrinburgu a Vladivostoku, zaměstnávaly 1279 lidí. Z toho bylo 934 „místních“ zaměstnanců a 301 členů „přímo najatého“ personálu z 35 amerických vládních úřadů.
Z tohoto výčtu podle Reuters vyplývá, že skutečný počet Američanů, kteří budou muset odejít, bude „daleko menší než 755“. „934 pracovníků mají tvořit místní síly, tedy ruští občané, kteří pracují pro nejrůznější americké organizace, na skutečné Američany v Rusku zbývá kolem 270, 280 lidí, takže celá bouře ohledně vypovězení amerických diplomatů je nonsens,“ komentoval dění analytik a bývalý diplomat Vladimír Votápek.
„Američanů se to tedy nijak zvlášť nedotkne, budou možná muset omezit podpůrné aktivity, sami si řídit auta a luxovat své rezidence, což je nepříjemné, ale dá se s tím žít,“ dodal Votápek s tím, že je možné, že USA na krok Ruska nijak zásadně reagovat nakonec nebudou.
- Po diplomatické roztržce v roce 1986 nesměl počet diplomatů na zastupitelstvích v Rusku a USA překročit 251 osob. Po rozpadu SSSR byl v roce 1992 systém striktních kvót zrušen a počet pracovníků není nijak omezen.
Nové sankce mají Rusko potrestat za jeho údajné zásahy do amerických prezidentských voleb a za vojenskou agresi na Ukrajině a v Sýrii. Parlamentem odhlasovaný zákon postihuje sankcemi klíčová odvětví ruského hospodářství a rozšiřuje již platná omezení. Jeho důležitou součástí je ustanovení, které brání hlavě státu sankce zmírnit či zrušit bez souhlasu Kongresu.
Již koncem prosince nařídil tehdejší prezident Barack Obama vyhoštění 35 ruských diplomatů z USA během 72 hodin. Bílý dům rovněž zakázal pracovníkům velvyslanectví přístup do rekreačního areálu Elmcroft v letovisku Oyster Bay na severu Long Islandu a do dalšího rekreačního zařízení v Centerville v Marylandu.
Berlín: Sankce porušují mezinárodní právo
Nové protiruské sankce se nelíbí ani Evropské unii, která kritizuje fakt, že američtí zákonodárci v této věci nespolupracovali s Evropou. Brusel se rovněž obává, že americká odvetná opatření ohrozí energetické zájmy EU, mimo jiné budování plynovodu Nord Stream 2.
Podle německé ministryně hospodářství Brigitte Zypriesové restrikce poškodí evropské firmy. Sankce podle ní porušují mezinárodní právo, což už dříve tvrdila i Francie. „Samozřejmě nechceme obchodní válku, ale je důležité, aby Evropská komise nyní prozkoumala protiopatření,“ konstatovala politička.