Polský prezident hodlá vetovat soudní reformu: Lidé se nesmí bát svého státu

Polský prezident Andrzej Duda chce vetovat kontroverzní reformu soudního systému i zákon o zřízení Nejvyšší soudcovské rady. V parlamentu je během jediného dne schválila vládní strana Právo a spravedlnost (PiS), jež ovládá obě komory. Proti reformě protestují už přes týden tisíce Poláků.

Video Studio ČT24
video

Polský prezident Duda vysvětloval veto vládních soudních reforem

Podle zákona schváleného Sejmem by vláda mohla nahradit soudce nejvyššího soudu svými kandidáty, a to bez konzultace s odborníky. Duda se v pondělí sešel s předsedkyní nejvyššího soudu Malgorzatou Gersdorfovou a předsedou národní soudcovské rady Dariuszem Zawistowským, jejichž institucí by se chystané vládní reformy dotkly. 

Konzervativci budou muset k přehlasování veta hledat spojence

Následně oznámil, že reformu bude vetovat – přestože sám pochází z vládní PiS. Prezidentovo veto však může Sejm přehlasovat třípětinovou většinou. Tou vláda nedisponuje, protože její většina čítá „jen“ 235 ze 460 mandátů, nikoli nutných 276.

Podle listu The Financial Times by ale vládní konzervativci mohli přesvědčit některé nezávislé zákonodárce, případně poslance z protestní antisystémové strany Kukiz'15 - ta má v Sejmu čtyřicet zástupců.

Video Studio ČT24
video

Publicistka Šustrová: Uvnitř polské vládní strany dochází k rozkolu

Publicistka Šustrová: Uvnitř polské vládní strany dochází k rozkolu

Politolog Mlejnek: Někteří Dudovi voliči veto očekávali

Duda chce vetovat dva sporné zákony o soudech v Polsku

„V programu PiS nebylo zmínky o kontrole nad nejvyšším soudem, ani o tom, že generální prokurátor bude rozhodovat o tom, kdo bude soudcem, a kdo ne,“ řekl Duda. „Jako prezident nemám pocit, že by tento zákon posílil smysl soudů,“ dodal.

Soudci si nemohou myslet, že jsou něco víc, zdůraznil Duda

Polská justice ale potřebuje nápravu, a je velmi špatné, pokud se soudci považují za nejdůležitější kastu, zdůraznil na druhou stranu prezident. Změny je ovšem nutné uskutečňovat tak, aby nenastal rozkol ve společnosti a aby se lidé nebáli svého státu, konstatovala hlava státu.

Oba zákony je podle Dudy třeba upravit tak, aby se staly přijatelnými. „Doufám, že se zákony podaří připravit během dvou měsíců,“ dodal.

Večer pak ve veřejnoprávní televizi vysvětlil, že se rozhodl vetovat dva ze tří justičních reformních zákonů, aby zajistil jejich soulad se základním zákonem země. „Reformy soudního systému připravené parlamentem do značné míry naplnily očekávání veřejnosti,“ uvedl. „Avšak jako prezident je nemohu přijmout a využívám práva veta, protože vyžadují změny, jež zajistí jejich soulad s ústavou,“ dodal v prohlášení k národu. Zároveň slíbil, že brzy představí vlastní návrh reformy justice.

Szydlová: Veto prezidenta reformy zpomalí

Odpoledne za prezidentem kvůli jeho rozhodnutí přijela premiérka Beata Szydlová a předsedové obou komor parlamentu. Jednání se konalo za zavřenými dveřmi a jeho účastníci po skončení novinářům nic neřekli.

Předsedkyně vlády si až večer rovněž ve veřejnoprávní televizi postěžovala, že krok šéfa státu zpomalí nezbytné reformy. „Všichni si přejeme žít ve spravedlivém Polsku, proto je nezbytná reforma soudů. (…) Dnešní prezidentovo veto práci na této reformě zpomalí,“ řekla.

Zároveň prohlásila, že vláda „neustoupí tlaku ulice a zahraničí“, se zjevnou narážkou na současné velké protesty proti justiční reformě v zemi a na ostrou kritiku zaznívající z Evropské unie kvůli obavám o stav právního státu v Polsku. Předpokládá se, že představitelé PiS se ještě budou snažit přimět hlavu státu ke změně stanoviska.

Dudův mluvčí Krzysztof Lapiński ale později v televizi TVN24 uvedl, že prezident své rozhodnutí odmítnout problematické justiční zákony nezměnil. Podle jeho vyjádření prezident není „hluchý ani slepý“ vůči protestům v celé zemi. Dodal, že Dudovo rozhodnutí vychází z hluboké analýzy faktů a z konzultací.

Duda v zákoně objevil nepřesnosti ohledně výběru předsedy nejvyššího soudu, kterých si během legislativního procesu nevšimli zákonodárci. Na jednom místě stojí, že předseda se vybírá z pěti kandidátů, jinde se píše o třech kandidátech. 

„Obávám se, že to (veto) moc nepomůže, protože odhodlání Práva a spravedlnosti je silné. Občas se setkávám s tím, že se na tuto stranu hledí jako na stranu neandrtálských nacionalistů, s tím se ale nedá souhlasit – reprezentuje velkou část polské společnosti, ale také velkou část intelektuálů, kteří se odkazují na polskou tradici,“ konstatovala publicistka Petruška Šustrová s tím, že ve vládní straně zjevně dochází k rozkolu a vůbec není jisté, že zbytek strany Dudovi vyhoví.

„Myslím, že rozkol může být velmi vážný. Poprvé se ve funkci prezidenta výrazně postavil proti PiS a je teď otázkou, jak se zachová Jaroslaw Kaczyński,“ podotkl politolog Josef Mlejnek. Podle něj mohly hrát roli dlouho trvající protesty i to, že někteří voliči Dudy od něj podle sociologických průzkumů veto očekávali.

Podle vlády je reforma nutná, protože soudnictví je zkorumpované a slouží pouze elitě. Šéf spravedlnosti Zbigniew Ziobro prohlásil, že změny jsou nezbytné, protože současný systém jmenování soudců je nedemokratický. „Chceme ukončit korporativismus, Polsko je demokracie založená na zásadách právního státu,“ uvedl.

Chceme třikrát veto, hřmí demonstranti

Opozice naopak tvrdí, že kabinetu jde jen o moc a že podkopává principy demokratického právního státu.  Podle demonstrantů se ukázalo, že protestovat má smysl. Mnozí z ulic ale ještě neodcházejí, domáhají se, aby prezident vetoval i třetí zákon - o obecních soudech.

„Chceme třikrát veto! Jak tady vidíte. To je to, o co tu bojujeme. Aby všechny soudy byly nezávislé a svobodné od jakéhokoli vlivu politiků. Proto chceme třikrát veto,“ zdůraznila demonstrantka Anna Seweryová. „Podle mého prezident odvedl dobrou práci. Jak vidíte, pomalu - aspoň mám ten pocit - se vymaňuje z vlivu šéfa PiS Jaroslawa Kaczyńského,“ uvedl protestující Pawel Ceninski.

Mluvčí Evropské komise (EK) nechtěl odhadovat, jaký dopad bude mít prezidentské veto na další postup vůči Polsku. Mluvčí Margaritis Schinas jen podotkl, že EK vývoj v Polsku pečlivě sleduje a o věci bude jednat ve středu.

Evropská unie tento týden Polsko varovala, že by v případě přijetí sporných zákonů mohla zahájit řízení směřující k odebrání jeho hlasovacích práv. K takovému kroku je ale potřeba jednomyslné shody členských zemí EU a maďarský premiér Viktor Orbán už v sobotu avizoval, že by se v takovém případě postavil na stranu Polska.

Kontroverzních kroků není málo

Od doby, kdy se PiS v roce 2015 chopila moci, podnikla již řadu kroků, které opozice kritizuje jako nedemokratické. Vyměnila šéfy tajných služeb, bezpečnostních orgánů a státních úřadů lidmi s problematickou minulostí. Posílila svůj vliv na soudy včetně ústavního, sloučila funkce ministra spravedlnosti a generálního prokurátora a přivedla média pod přímou vládní kontrolu.

Vláda premiérky Beaty Szydlové se pokusila prosadit téměř úplný zákaz potratů, což se jí nepodařilo. Opozice několik týdnů blokovala parlament kvůli způsobu, jakým PiS schvalovala rozpočet. Bylo uzákoněno rozšíření možnosti policejního dohledu nad obyvateli.

Účastníci protivládních demonstrací jsou vyšetřováni, ministr vnitra jim veřejně vyhrožuje desetiletými tresty. Za mříže chtějí poslanci PiS poslat také své kolegy z opozice.