První fáze jednání o odchodu Velké Británie z Evropské unie bude rozdělena na tři okruhy. V Bruselu se na tom na první schůzce shodli unijní vyjednavač pro brexit Michel Barnier a jeho britský partner David Davis. Prvním okruhem bude zásadní otázka zachování práv občanů po brexitu, druhý se bude týkat finančního vyrovnání a třetí ostatních otázek. Naplno tak začínají vyjednávání, která se zatím v historii evropské integrace nikdy neodehrála.
První schůzka k brexitu: Začnou se řešit práva občanů a finanční vyrovnání
V Bruselu odstartovaly rozhovory o odchodu Británie z EU (zdroj: ČT24)
Oba vyjednavači po pondělní úvodní schůzce svých týmů zdůraznili, že dohoda, která je jejich cílem, má být spravedlivá a výhodná pro obě strany. Podle Barniera je takový výsledek možný a výrazně lepší než případný rozchod bez domluvy.
Davis potvrdil, že britský postoj se nemění ani po posledním vývoji v zemi, kdy volby oslabily postavení premiérky Theresy Mayové. Británie má tedy dál zájem na odchodu z jednotného unijního trhu, se kterým jsou spojeny povinnosti včetně volného pohybu osob. Místo toho hodlá dojednat novou dohodu o volném obchodu a celní unii.
Podle Davise se strany shodly na ambiciozním, ale splnitelném harmonogramu. Dohodnutý časový rozvrh jednání předpokládá čtyřtýdenní jednací cyklus. Vyjednavači by se tak se srpnovou přestávkou měli opět sejít v týdnu od 17. července, 18. září a 9. října.
„V zásadě provádíme v referendu učiněné britské rozhodnutí opustit EU. Je třeba rozmotat 43 let pečlivě budovaných vztahů, je třeba odložit emoce a držet se faktů, čísel a práva,“ prohlásil Barnier s tím, že se v žádném případně nejedná o trestání či pomstu Británii za její rozhodnutí.
David Davis a Michel Barnier první den rozhovorů o brexitu
Nejbližší spolupracovníci hlavních vyjednavačů se mají přímo věnovat otázce budoucího uspořádání na hranici mezi Irskem, které je členem EU, a Severním Irskem, které je součástí Spojeného království. Problematika, jejíž řešení bude mít důsledky pro irský mírový proces, je zásadní. Strany se totiž chtějí vyhnout vzniku „tvrdé“ vnější hranice EU.
Mezitím se v Londýně britská premiérka Mayová a její nový irský protějšek Leo Varadkar shodli, že hranice by měla být neznatelná. Podle Mayové by měla být co nejvíce „bezešvá“. Varadkar na společné tiskové konferenci prohlásil, že by měla být „neviditelná“.
Začátek schůzky provázel optimismus
Davis před schůzkou prohlásil, že s Barnierem hodlá dohodnout nové, hluboké a zvláštní partnerství mezi Británií a jejími evropskými přáteli a spojenci. „Je toho víc, co nás spojuje, než toho, co nás rozděluje,“ upozornil Davis. Jednání začínají v pozitivním a konstruktivním tónu, řekl britský vyjednavač poté, co si před kamerami a fotoaparáty potřásl rukou se svým protějškem z EU v bruselském sídle Evropské komise.
Někdejší francouzský politik a eurokomisař Barnier uvedl, že o výsledcích pondělního jednacího kola bude později v týdnu informovat prezidenty a premiéry 27 zemí EU na summitu v Bruselu.
Podle Davise budou nadcházející rozhovory nepochybně náročné. „Ale uděláme, co budeme moci, abychom zajistili, že výsledná dohoda bude v nejlepším zájmu všech občanů,“ prohlásil.
„Je třeba myslet na budoucnost, na nové, hluboké a speciální partnerství, které chceme s našimi přáteli ustavit,“ prohlásil britský ministr zahraničí Boris Johnson, který se v pondělí v Lucemburku účastní pravidelného jednání ministrů zahraničí EU. Započaté vyjednávání podle něj rozhodně povede ke „šťastnému rozuzlení“, které bude přínosem pro obě strany rozhovorů.
Barnier na úvod schůzky vyjádřil v souvislosti s tragickými událostmi posledních dnů své sympatie britské veřejnosti. „Jsou to časy zkoušek, jako ty současné, které nám připomínají hodnoty a odhodlání, jenž sdílíme s našimi nejbližšími spojenci v Evropě,“ reagoval Davis.
Británie by z EU měla vystoupit na jaře 2019
Britové o svém odchodu z Evropské unie rozhodli těsným výsledkem referenda skoro před rokem. Londýn ale formálně svůj záměr odejít oznámil ostatním unijním zemím až letos na konci března, vyjednání začalo až nyní, po britských parlamentních volbách. Británie by se mimo EU měla ocitnout dva roky od oficiálního oznámení o odchodu, tedy na jaře 2019.
GALERIE
Rozhovory o odchodu Británie z EU
Barnier do jednání vstupuje vybaven mandátem od ostatních 27 členských zemí Unie pro první fázi rozhovorů, tedy pro domluvu toho, jak bude vypadat odchod Britů z Unie. EU chce nejprve mluvit o potřebě zachování práv občanů EU v Británii i po brexitu, což je téma, které v pátek v Londýně v rozhovoru s královnou Alžbětou II. zmínil i český prezident Miloš Zeman.
Druhou pro Unii významnou věcí je vyrovnání všech finančních závazků, které na sebe Británie jako člen bloku vzala. A třetí právě režim na nové vnější hranici EU, která vznikne mezi Irskem a britským Severním Irskem.
Odchod Velké Británie, jakožto světového centra financí, je ztrátou pro EU, respektive pro zbytek kontinentu, a pravděpodobně to bude znamenat nějaké změny a určitě ztráty pro londýnskou City.
Teprve, až bude v těchto věcech dosaženo „výrazného pokroku“, což by se mohlo stát na podzim, dají státy EU Barnierovu týmu mandát k tomu, aby s Davisem a jeho týmem začal jednat také o nové podobě vzájemných vztahů. Tedy o široké oblasti budoucí spolupráce od obchodních vztahů přes spolupráci v bezpečnosti a obraně až třeba po školství a kulturu.
Harmonogram vystoupení Velké Británie z EU