V Kaczyńského rakvi není jen Kaczyński, oznámili vyšetřovatelé Smolensku

V rakvi polského prezidenta Lecha Kaczyńského, exhumovaného v souvislosti s novým vyšetřováním letecké katastrofy u ruského města Smolensk, se nalezly části těl dvou dalších osob. Oznámil to zástupce generálního prokurátora Marek Pasionek. Znalecké posudky o příčinách smrti exhumovaných obětí zatím nejsou vyhotoveny. Podle konspiračních teorií, které šíří i vládní konzervativci ze strany Právo a spravedlnost, bylo neštěstí ve skutečnosti atentátem.

Hrob Lecha Kaczyńského na krakovském Wawelu
Zdroj: ČTK/PAP Autor: Stanisław Rozpedzik

Exhumace odhalily i záměnu těl dvou obětí, v devíti rakvích se našly části těl jiných osob. Například v rakvi generála Bronislawa Kwiatkowského se našlo 14 částí těl patřících sedmi jiným osobám, v rakvi generála Wlodzimierze Potasińského bylo šest částí těl patřících čtyřem jiným osobám.

„V rakvi arcibiskupa Mirona Chodakowského se nalézaly dvě poloviny těla, část od pasu nahoru patřila arcibiskupovi, zatímco od pasu dolů generálovi Tadeuszovi Ploskému. V rakvi generála Ploského se po exhumaci našla jen polovina těla,“ vylíčil prokurátor. Odhalená pochybení podle něj potvrzují, že kontroverzní rozhodnutí o exhumaci obětí bylo správné.

Na dotaz, proč na pochybení neupozornil již v dubnu 2010, Pasionek podle serveru Onet.pl odpověděl, že tehdy nebil na poplach, protože mu bylo řečeno, že pitvy již vykonali ruští patologové bez polské účasti. Na otázku, zda exhumace a pitvy potvrzují, anebo vyvracejí hypotézu o atentátu na polský vládní letoun, uvedl, že první výsledky teprve čeká tento měsíc, bude však trvat na zjištění příčin smrti u všech obětí.

  • Až dosud byly zkoumány ostatky 27 obětí, exhumace a pitvy budou pokračovat nejspíše do dubna příštího roku. Zkoumání a vypracování posudku zabere dalšího půl roku.
Jaroslaw Kaczyński před fotografií svého bratra a jeho manželky
Zdroj: EPA

Vláda strany Právo a spravedlnost, v jejímž čele stojí Kaczyńského bratr Jaroslaw, vloni zahájila nové vyšetřování smolenské tragédie, při níž zahynulo 96 lidí, vesměs členů delegace v čele s prezidentem Kaczyńským, která letěla uctít památku zajatých polských důstojníků povražděných sovětskou tajnou policií za druhé světové války. Má odhalit případná pochybení ve vyšetřování za vlády Donalda Tuska, který nyní předsedá summitům Evropské unie.

Podle polské opozice se konzervativní kabinet snaží dokázat, že katastrofa byla výsledkem atentátu a polsko-ruského spiknutí, ale nepředložila nic, co by tuto hypotézu prokazovalo. Ruské vyšetřování nehodu přisoudilo chybám pilotů polského vládního letounu, kteří se pokoušeli o přistání za husté mlhy, pod tlakem nadřízených a bez dostatečného výcviku.

 

Mlha nad Smolenskem

K nehodě došlo 10. dubna 2010. Vládní speciál mířil na pietní akt k uctění památky obětí katyňského masakru do západoruského Smolensku. V roce 1940 v Katyni sovětská tajná policie NKVD spáchala jeden z nejodpornějších válečných zločinů v dějinách, když zavraždila přibližně dvacet tisíc polských válečných i civilních zajatců.

Letoun Tupolev Tu-154M Lux odstartoval z Letiště Frédérica Chopina ve Varšavě v 7:27, samotný průběh letu byl poměrně klidný. Cílový Smolensk byl ale ve velmi husté mlze. Podle přepisu rozhovorů z polské pilotní kabiny byli piloti letadla pod tlakem členů prezidentova doprovodu, kteří se je snažili přimět k přistání i přes nepříznivé podmínky a špatnou viditelnost. V 8:41 letoun těsně před přistáním na vojenském letišti zavadil křídlem o stromy a zřítil se jen pár set metrů před ranvejí. Všech 96 lidí na palubě při nehodě zahynulo.

Chyboval kapitán

Vyšetřování vedla liberální vláda v čele s Občanskou platformou, jejímž předsedou byl Donald Tusk, a také ruská strana. Obě vyloučily jako příčinu nehody teroristický útok, požár na palubě i technickou závadu 20 let starého ruského letounu. 

Podle shodných závěrů obou stran bylo příčinou chybné rozhodnutí kapitána přistát na letišti Smolensk-Severnyj, kde byla kvůli husté mlze nebezpečně nízká viditelnost a letiště nebylo vybaveno elektronickým systémem pro přesné navedení na ranvej. Podle polských expertů chybovali kromě kapitána i kopilot a navigátor. Ignorovali varování dispečerů a včas nepřerušili přistávací manévr.

Komunikace mezi posádkou v kokpitu a dispečery navíc probíhala v ruštině, kterou prý dobře ovládal jen kapitán Arkadiusz Protasiuk. Ten tak musel plnit funkci hlavního pilota i navigátora. Podle některých výkladů se Protasiuk ocitl pod psychickým tlakem i kvůli přítomnosti velitele polských vzdušných sil Andrzeje Blasika na palubě. Podle ruské strany byl v době pádu v kokpitu a opilý, což však polské šetření nepotvrdilo.

Jako další faktory, které přispěly k nehodě, uvedlo polské vyšetřování špatnou spolupráci letové posádky a její nedostatečnou přípravu a výcvik. Kapitán, kopilot ani navigátor neměli platné oprávnění k letu s daným typem letadla, měl ho jen palubní technik.

Po zveřejnění zprávy polského vyšetřování v červenci 2011 podal demisi ministr obrany Bogdan Klich a jeho nástupce několik dnů nato oznámil, že ke konci roku rozpouští 36. zvláštní leteckou jednotku, která fungovala od roku 1945 a která zajišťovala přepravu vládních delegací.