S americkou podporou syrských Kurdů se nesmíříme, sdělil Erdogan Trumpovi

Dostat duchovního Fethullaha Gülena do Turecka a přesvědčit Washington, aby přestal podporovat syrské Kurdy. To jsou priority tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, jenž dorazil do Bílého domu. Donald Trump mu slíbil podporu v boji proti radikálům na Blízkém východě.

Prezidenti Recep Tayyip Erdogan a Donald Trump
Zdroj: REUTERS Autor: Kevin Lamarque

Erdogan doufá v budoucí konzultace a spolupráci s Washingtonem, jež by položily nové základy pro vztahy obou zemí. S USA hodlá bojovat proti všem teroristickým skupinám v regionu. Podpora syrských milic je ale podle něj porušením dohody a Ankara ji nikdy nepřijme.

Trump mu slíbil podporu v boji proti Islámskému státu (IS) i turecké Straně kurdských pracujících (PKK). Šéf Bílého domu se prý ujistil, že vojenské dodávky, které Turecko žádalo, dorazí v co nejkratší době.

Jste nadějí pro Blízký východ, řekl Erdogan Trumpovi

Oba státníci se shodli na nutnosti spolupracovat také v oblasti hospodářství, energetiky a obchodu. Podle tureckého prezidenta je v souvislosti s globální stabilitou a mírem klíčové mít dobré vztahy s USA. Trumpovo legendární vítězství prý vyvolalo na Blízkém východě nové naděje.

Pokud jde o Sýrii, Trump uvedl, že podporuje jakékoli snahy o zastavení násilí a vytvoření mírové rezoluce. Jak Washington, tak i Ankara kritizují Damašek. Trump nedávno nařídil kvůli chemickému útoku úder na Asadovu leteckou základnu.

Ještě v dobách demokratického prezidenta Baracka Obamy panovalo mezi Washingtonem a Ankarou značné napětí, mimo jiné kvůli potlačování opozice v Turecku. Erdogan si nedávno nechal v referendu odsouhlasit další rozšíření prezidentských pravomocí a podle kritiků svou zemi nasměřoval k diktátorství.

„Tuto návštěvu USA považuji za nový začátek v našich vztazích,“ řekl Erdogan před pár dny o pozvánce do Bílého domu. Body sváru ale přetrvaly i do časů Trumpa. Pentagon nově oznámil, že americká administrativa schválila zbrojní dodávky pro syrské milice YPG, jež USA považují za předního spojence v boji proti radikálům na zemi. V současné době se koalice připravuje na znovudobytí města Rakká.

„Spojené státy pořád procházejí přechodným obdobím. A my musíme být opatrnější a citlivější. Některé nynější kroky v USA pocházejí z minulosti, například zbrojní pomoc YPG,“ okomentoval to Erdogan.

Turecko je stejně jako USA klíčovou zemí NATO. Turci navíc spolupracují s Američany v rámci mezinárodní koalice, jež útočí ze vzduchu na pozice IS na Blízkém východě. Syrské kurdské milice YPG a jejich politické křídlo PYD ale Ankara považuje za stejné zlo jako představuje PKK.

Tu vláda označuje za teroristickou organizaci a vede proti ní již léta boj hlavně na jihovýchodě Turecka. PKK bojuje od roku 1984 za autonomní Kurdistán a za práva Kurdů v Turecku. Na teroristickém listu vedou PKK i USA a Unie.

Marné snahy o vydání Gülena

Další komplikací vzájemných vztahů s Washingtonem je osud Gülena, jehož hnutí a četné stoupence viní Ankara z odpovědnosti za pokus o loňský státní převrat. Od té doby Erdoganův režim pozatýkal nebo propustil ze zaměstnání desetitisíce lidí.

Zároveň usiluje o to, aby Washington Gülena vydal. Západ ale o Gülenově odpovědnosti přesvědčený není. Navíc ani není na Trumpově vůli, zda by měl či neměl být vydán, ale pouze na americké justici.

Vláda v Ankaře 13. září oficiálně požádala Spojené státy o zatčení Gülena, jenž od roku 1999 žije v dobrovolném exilu v americkém státě Pensylvánie. Erdoganův někdejší blízký spojenec patří ke kritikům tureckého prezidenta, ale od pokusu o převrat se distancoval – naopak z něj obvinil přímo tureckou hlavu státu.

Erdoganův režim nicméně viní Gülena z pokusu o svržení vlády v Ankaře dlouhodobě. Loni v lednu s ním a sedmdesátkou dalších osob začal v Turecku soudní proces kvůli pokusu svrhnout vládu již v prosinci 2013 prostřednictvím korupčního skandálu. Ten zasáhl nejvyšší patra politiky a mimo jiné se týkal Erdoganova syna Bilala.