Nepřijatelné, odmítá Turecko vyzbrojování Kurdů Američany

Ankara nesouhlasí s rozhodnutím USA dodat těžší zbraně kurdským milicím (YPG) bojujícím v Sýrii. Ve středu se tak vyjádřilo několik tureckých politiků včetně prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana či premiéra Binaliho Yildirima. Kurdové se naopak domnívají, že boje v Sýrii to urychlí. Ankara řadí YPG k teroristickým skupinám. Americký ministr obrany James Mattis si je jist, že se vzniklé napětí mezi Washingtonem a Ankarou podaří zmírnit.

Kurdské milice v Sýrii
Zdroj: ČTK/AP Autor: Mursel Coban

Erdogan, který má příští týden navštívit Washington, vyzval USA, aby své rozhodnutí „bezodkladně“ zrušily. Podle něho mají USA podporovat svoje spojence, tedy Turecko, a ne „teroristickou“ skupinu. „Mým přáním je, aby (USA) svou chybu bezodkladně napravily,“ zdůraznil.

Yildirim Spojeným státům pohrozil, že jejich rozhodnutí nezůstane bez odezvy. Sdělil také, že si nedokáže představit, že si Washington místo strategického partnerství s Ankarou zvolil teroristickou organizaci.

Turecko podle vicepremiéra Nurettina Canikliho doufá, že Spojené státy s touto politikou skoncují. „Nemůžeme přijmout přítomnost teroristických organizací, jež mohou ohrozit budoucnost tureckého státu. Doufáme, že americká administrativa toto zlo zastaví a odkloní se od něj. Nemůže to být přínosná politika, nelze být na stejné straně jako teroristé,“ řekl Canikli v rozhovoru s televizí Haber.

Pentagon v úterý oznámil, že americká administrativa schválila zbrojní dodávky pro YPG. Kurdské milice bojují na severu Sýrie proti Islámskému státu (IS). Jsou členy koalice Syrských demokratických sil (SDF), jejichž cílem je dobýt syrskou Rakku, kde má IS hlavní stan.

USA, jež vedou mezinárodní koalici bojující proti IS, řadí YPG ke svým spojencům. Ankara je naopak považuje za odnož Strany kurdských pracujících (PKK), která vede v Turecku boj za autonomii tamních Kurdů a je považovaná za teroristickou jak v Turecku, tak v USA.

Ilham Amedová, která patří k vedení SDF, dnes řekla, že rozhodnutí poskytnout YPG zbraně těžšího kalibru zahrnuje také „politický aspekt a legitimizuje YPG i SDF“. Počítá podle agentury AP s tím, že tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana rozhodnutí USA rozhořčí. Erdogan má příští týden navštívit Washington.

Mluvčí YPG Redur Xelil řekl, že americké rozhodnutí urychlí boj v Sýrii. „Věříme, že po tomto historickém rozhodnutí budou YPG silnější a vlivnější a budou moci urychlit boj proti terorismu,“ sdělil. Podle něj tento krok posílí všechny demokratické síly podílející se na boji proti teroristům a přinese rychlý výsledek.

Ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu soudí, že každá zbraň dodaná Kurdům znamená pro Turecko ohrožení. Cavusoglu ale prohlásil, že Ankara je proti jakémukoli poskytování zbraní kurdským milicím, protože každá takto dodaná zbraň znamená hrozbu pro Turecko. Zopakoval stanovisko Ankary a řekl, že YPG jsou teroristickou organizací a že USA to vědí.

Erdogan podle něj bude o tomto problému hovořit s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ve Washingtonu. Podle ministra je třeba rozlišovat mezi arabskými a kurdskými oddíly bojujícími v Sýrii. Do Rakky by podle něho měli vstoupit jenom Arabové. 

Erdogan chce dál vést přístupová jednání s EU

Turecko chce i nadále pokračovat v přístupových jednáních s Evropskou unií. V dopise zaslaném Evropské unii to ve středu napsal Erdogan. V Bruselu jedná turecký ministr pro evropské záležitosti Ömer Celik.

Některé členské země EU vyzývají k ukončení přístupových jednání s Ankarou, jež začala před dvanácti lety. Kritiku od Bruselu vyvolal tvrdý postup turecké vlády po loňském potlačeném pokusu o převrat a také letošní referendum, jež posílilo prezidentovy pravomoci. Turecko navíc zvažuje obnovu trestu smrti, což je pro Unii nepřijatelné.

„Naše země, která byla historicky, zeměpisně a kulturně po staletí součástí Evropy, si přeje pokračovat v jednání o vstupu do EU. Považuje to za strategický cíl,“ napsal podle tureckých médií Erdogan.

„Naším přáním je povýšit na vyšší úroveň spolupráci v oblasti migrace, hospodářství, energie, celní unie i přístupových jednání,“ stojí dále v dopisu. Za nejkonkrétnější výsledek tohoto přání označuje loňskou dohodu o spolupráci v otázce migrace.