Tábor Traiskirchen u Vídně býval azylem i Čechoslovákům. Uprchlíkům slouží dodnes

Před rokem 1989 byl často první zastávkou pro Čechoslováky, kteří utíkali před komunistickým režimem na Západ. Dnes v uprchlickém táboře Traiskirchen jižně od Vídně žijí hlavně běženci z Afghánistánu, Íránu a Nigérie. Plno tam bylo naposledy na konci roku 2015.

Video Události
video

Události: Traiskirchen poskytuje azyl uprchlíkům už desítky let

Uprchlický tábor Traiskirchen je umístěný v bývalých císařských kasárnách, které císař Josef II. nechal v roce 1781 zřídit v prostorách zámku Möllersdorf. Tábor pro uprchlíky v místě vznikl na podzim roku 1956, kdy Maďarské povstání přineslo záplavu přes 200 tisíc uprchlíků.

V táboře je k dispozici školka i posilovna

V současnosti kapacita tábora přesahuje 1700 míst. Na rozhodnutí úřadů tam čeká přes 500 žadatelů o azyl. Azylová procedura trvá několik měsíců, vedení tábora se tak snaží pro migranty zajistit co nejlepší služby. Můžou využít třeba posilovnu a obchod, stejně jako bezplatné lékařské ošetření. Děti si krátí čas ve školce, kde se taky učí němčinu.

Uprchlický tábor Traiskirchen
Zdroj: Reuters
Autor: Heinz-Peter Bader

„Když tu dostanu uprchlický status, chci tu studovat, pracovat, protože v mé zemi nemáme žádnou svobodu,“ uvedla uprchlice z Íránu Yasaman Fazliová, která říká, že ji ve vlasti pronásledovali kvůli křesťanské víře. Jako řada dalších se považuje za politikou uprchlici, a proto věří, že má právo na ochranu.

Rakousko za dva roky přijalo na 130 tisíc žádostí o azyl 

Plno v táboře bylo naposledy na konci roku 2015. Po masivní uprchlické vlně tehdy Rakousko zvýšilo počet podobných zařízení z pěti na třicet. Potřebovalo zvládnout nápor, za poslední dva roky totiž přijalo na 130 tisíc azylových žádostí. Podle vlády to je důkaz, že udělala už dost.

„Už jsme splnili naše povinnosti. Kdybychom přijímali další lidi, nebyl by to akt solidarity ani spravedlnosti,“ uvedl rakouský ministr obrany Hans-Peter Doskozil. Vídeň proto žádá po Evropské komisi výjimku, která by ji osvobodila od přijímání běženců podle uprchlických kvót. Brusel je proti a dál trvá na tom, že přerozdělovací mechanismus je povinný pro všechny členské státy.

„Komise je připravená jednat o tom, jak pomoci rakouským úřadům, aby mohly postupně splnit své závazky,“ uvedl šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. S přerozdělováním migrantů vláda ve Vídni v obecné rovině souhlasí. Na rozdíl od států Visegrádu, které ho vytrvale kritizují. Slovensko a Maďarsko kvóty napadlo u unijního soudního dvora, žalobu začne projednávat 10. května.