Od doby masakru ve škole v Beslanu se způsob, jak Rusové řeší teroristické činy, nezměnil, zato se změnila podoba terorismu. Snahu zadržovat rukojmí za účelem splnění nějakého požadavku vystřídaly sebevražedné útoky, proti nimž prakticky není obrany. V rozhovoru pro Horizont ČT24 to uvedla novinářka Petra Procházková.
Petra Procházková: Útoky jako ten v Beslanu jsou nyní v Rusku prakticky nemožné
Horizont: Krvavý útok na školu v Beslanu má dohru u soudu ve Štrasburku (zdroj: ČT24)
Víc než dvanáct let po masakru v Beslanu pozůstalí uspěli s žalobou u Evropského soudu pro lidská práva. Podle jeho verdiktu nebyla ruská operace dobře připravená ani provedená, a některá úmrtí zavinilo neoprávněné použití síly.
Výhrady měl soud i k vyšetřování ruskými úřady a došel k závěru, že útoku mohly dokonce i zabránit. „Na tom, jak Rusové řešili tento způsob teroristických činů, se nezměnilo víceméně nic. Útoky, při nichž je hlavním cílem vzít rukojmí a výměnou za ně získat nějaké požadavky, se ale od Beslanu v Rusku víceméně neodehrávají,“ konstatovala Procházková.
„Je úplně něco jiného řešit čin sebevražedného atentátníka, který vybuchne v metru, a někoho, kdo přepadne školu, kde je přes tisíc žáků,“ upozornila novinářka s tím, že sebevražedné atentáty lze velmi těžko odhalit.
Připomněla také, že v Beslanu šlo o severokavkazskou – konkrétně čečensko-ingušskou akci. „Situace v obou republikách se dost zásadně změnila, takže tento typ teroristického činu, který vyžadoval vytvoření velkého oddílu, velkou přípravu, už nyní není prakticky možný,“ podotkla Procházková. Řada guerrilových bojovníků navíc mezitím odešla do Sýrie či Afghánistánu, kde jsou čečenské oddíly.
Co se v Beslanu stalo?
Prvního září 2004 do školy v Beslanu v Severní Osetii vtrhli čečenští islamisté, kteří tu nastražili výbušniny, 1200 rukojmí drželi v tělocvičně bez jídla a pití tři dny. Některé zastřelili, další zemřeli při explozích a zřícení budovy po zásahu ruských ozbrojených sil, které do operace nasadily tanky a granátomety.
Podle některých svědectví mohly právě ty zažehnout výbuch a ruští ostřelovači nejspíš zasáhli několik lidí, které teroristé postavili do oken jako živé štíty. Mezi 334 oběťmi byli učitelé, rodiče a 186 dětí.
obrázek
Kreml se proti tvrzení Štrasburku ohradil a ruské ministerstvo spravedlnosti se hodlá odvolat. Rozsudek Moskvě ukládá i finanční kompenzaci – tři miliony eur má vyplatit čtyřem stovkám pozůstalých, na každého by tak připadlo od pěti do dvaceti tisíc eur. Podle žalobců je to ale málo.
„Nemyslím si, že by to pro Rusko byla velká rána. O tom, že tajné služby měly velmi přesné informace o tom, že k tomu útoku má dojít, se ví už několik let. V Rusku byly asi tři vyšetřovací komise, jež došly ke stejnému závěru jako evropský soud, takže pro Rusko to není překvapení. Velká nepříjemnost je pro ně finanční náhrada,“ poznamenala Procházková.