Egyptští policisté zabili při přestřelce sedm lidí, kteří podle ní byli zřejmě členy Islámského státu (IS). Policie je zastihla při schůzce, na níž se připravoval další útok na egyptské křesťany, tvrdí tamní ministerstvo vnitra. Při dvou atentátech na koptské kostely zahynuly v neděli desítky lidí.
Egypťané zastřelili skupinu údajných islamistů, v plánu prý měli další útok na křesťany
Smrtící atentáty v Alexandrii a Tantě přiměly prezidenta Sísího zavést nejméně na tři měsíce výjimečný stav. Ten umožňuje bezpečnostním složkám rychlejší zásahy proti podezřelým. Výjimečný stav už odsouhlasil i egyptský parlament.
K pondělní přestřelce došlo v jihoegyptském Asijútu, kde žije početná křesťanská komunita. Skupina, jež se v pondělí měla sejít k plánování útoku, začala střílet do policistů, kteří se k ní přiblížili. Ministerstvo vnitra později oznámilo, že se na místě našly zbraně, munice a publikace IS.
Pohřeb obětí
Nová vlnu honu na opozici?
Zavedení výjimečného stavu vyvolává znepokojení v době, kdy je režim kritizován za útlak opozice. Vláda bude moci opět omezit ústavní práva a zatýkat bez obvinění, případně je zadržovat déle, než je obvyklé. „Za Sísího vlády jsou zatýkáni a bez soudu zadržováni lidé, kteří nemají s terorismem nic společného,“ upozorňuje politolog Mustafá Kámil.
Sísí tvrdě zakročil proti několika tisícům stoupenců svrženého islamistického prezidenta Muhammada Mursího, ale rovněž nechal uvěznit řadu prominentních sekulárních aktivistů. Lednová zpráva HRW mluví o snaze egyptské vlády zakázat činnost pracovníkům v oblasti lidských práv a o záměru úřadů potlačit nezávislé občanské iniciativy v zemi.
Současná situace v Egyptě je podle organizace horší než před revolucí z roku 2011, která svrhla Mubarakův autoritářský režim. Egyptské bezpečnostní složky podle zprávy HRW často zatčené týrají a nesou zodpovědnost za několik set loňských případů nezvěstných osob.
Desetina Egypťanů se hlásí ke křesťanství
Koptští křesťané tvoří asi deset procent z 94 milionů obyvatel Egypta, a jsou tak největším křesťanským společenstvím na Blízkém východě. Jsou většinou potomky původních obyvatel země, kteří zde žili ještě před příchodem Arabů a tím i islámu v sedmém století.
Násilnosti vůči koptským křesťanům se začaly množit po roce 2013, kdy vojenský puč svrhnul prvního demokraticky zvoleného prezidenta Mursího podporovaného Muslimským bratrstvem.
Současný vojenský režim Bratrstvo v Egyptě zakázal a prohlásil jej za teroristickou organizaci. Naopak s křesťany má Sísí velice dobré vztahy, což přívržencům Muslimského bratrstva vadí.
Lidé z Tanty ale tvrdí, že v neděli u kostela ostraha chyběla, i když se v minulých týdnech množily hrozby. Před týdnem u něj byla objevena nastražená bomba. Tantský kněz Taufík Kubajš řekl, že tomu stále nedokáže uvěřit. „Nečekali jsme, že něco takového udělají lidé, kteří s námi žijí v této zemi, jimž jsme projevovali lásku a přátelství, které jsme znali,“ prohlásil.