Káhira – V atmosféře nejhorší politické krize od loňského pádu prezidenta Husního Mubaraka budou Egypťané v sobotu hlasovat v referendu o návrhu nové ústavy země. Opozice voliče vyzvala, aby hlasovali proti; předtím nevyloučila ani bojkot referenda. Část veřejnosti je přesvědčena, že návrh ústavy je islamistický a nechrání všechny Egypťany bez rozdílu. Přípravy na referendum provázejí i násilnosti.
Přípravy na hlasování o ústavě provázejí v Egyptě potyčky
Provincie Káhira, Alexandrie a dalších osm guvernorátů především na Sinajském poloostrově budou hlasovat tuto sobotu, dalších 17 provincií 22. prosince. Na bezpečnost bude dohlížet asi 120 000 vojáků, kteří mají pravomoc zatýkat civilisty, aby zajistili hladký průběh referenda. Kromě nich bude nasazen přibližně stejný počet policistů. Hlasování začalo už ve středu na egyptských zastupitelských úřadech pro asi 600 000 voličů v zahraničí.
Před hlasováním je zatím v ulicích Káhiry klid, v Alexandrii ale došlo k potyčkám a násilnostem mezi islamisty a liberálními aktivisty. Roznětkou se stala výzva ultrakonzervativních duchovních během tradičních pátečních modliteb, aby věřící šli v hojném počtu hlasovat pro přijetí navrhované ústavy. Při střetech byla podpálena minimálně dvě auta. Náboženští představitelé v zemi přitom vydali pokyny, aby se kázání v mešitách nezneužívalo k manipulacím s věřícími ohledně sobotního hlasování.
Navržená ústava omezuje počet čtyřletých funkčních období hlavy státu na dvě, což je reakcí na tři desítky let Mubarakova panování. Podle ochránců lidských práv obsahuje záruky proti svévolnému zadržování lidí a mučení a zachovává svobodu vyznání; zmíněni jsou v této souvislosti ale jen muslimové, křesťané a židé, což vyvolává obavy z útlaku menších náboženství. Chybí v ní také ustanovení, které by zamezilo souzení civilistů vojenskými soudy. Koptští křesťané pak kritizují některé články ústavy odkazující na šaríu, které prý posilují roli islámského práva.
Novou ústavu začalo v březnu připravovat ústavodárné shromáždění, které ale po kritice, že sbor ovládají islamisté, rozpustil soud. V červnu pak vzniklo nové, stočlenné shromáždění, v němž byli zastoupeni například i křesťanští vůdci nebo odbory. Kritika ze strany liberální opozice, sekularistů a zástupců koptských křesťanů ale neustala a k soudům bylo podáno přes 40 stížností na neústavnost celého procesu. Když ústavní soud ohlásil, že o nich brzy rozhodne, stoupenci nynějšího islamistického prezidenta Muhammada Mursího v ústavodárném sboru dokončení návrhu uspíšili a 30. listopadu ho přes bojkot řady opoziční kolegů schválili.
Mursí poté stanovil, že referendum o ústavě bude tuto sobotu. Mezitím ale vstoupila do stávky část soudců kvůli dekretu, jímž si Mursí 22. listopadu rozšířil pravomoci na úkor justice. Soudci mají od roku 2000 povinnost dohlížet na volby v každé volební místnosti a jejich bojkot by mohl podkopat legitimitu nové ústavy. Státní média nakonec ve středu uvedla, že referendum se kvůli nedostatku soudců uskuteční ve dvou termínech.
Telefonát Anny Janků (zdroj: ČT24)
Jak připomněla spolupracovnice ČT Anna Janků, sporných bodů v nové ústavě je více. Poslední den do ní bylo například přidáno asi šest článků, které s nikým nebyly diskutovány. Podle návrhu ústavy se na některých vysokých školách, například na přírodovědecké nebo lékařské fakultě, nesmí vyučovat angličtina. Základní zákon obsahuje i ustanovení, že dítě může pracovat už od sedmi let. Ústava rozdělila Egypťany na dva tábory a hlavně je rozdělila v otázce náboženství.