Norský ministr pro EU: V současné době je těžké být na vlastním písečku a nespolupracovat

Británie by měla přestat opakovat co nechce a začít se soustředit na spolupráci s Evropou a nutné dohody. V rozhovoru pro pořad ČT Události, komentáře to řekl norský ministr pro EU Frank Bakke-Jensen. Bez řady zákonů, jež jsou v souladu s unijními, by podle něj prakticky nešlo udržovat mezinárodní obchod. „V současné době je velice těžké se v nějaké zemi izolovat, říct, že my si tady budeme na vlastním písečku a nebudeme spolupracovat,“ upozornil politik.

Video Události, komentáře
video

Norský ministr pro EU: Británie se musí soustředit na evropské dohody

Norové jsou citliví na otázku rybolovu

Norsko v roce 1994 vstup do EU odmítlo v referendu. „Brexit nijak nemění pohled norského národa na členství v EU. Samozřejmě ta diskuse o členství v poslední době nabrala na síle, ale náš postoj k Evropě se nemění. Jako náš nejbližší partner je pro nás i nadále důležitá,“ prohlásil Bakke-Jensen. Debata o dalším referendu ale podle něj v zemi neprobíhá.

V devadesátých letech správní jednotky hlasovaly drtivě proti vstupu, s výjimkou aglomerace metropole Osla a nejzazšího jihu. Podle norského ministra pro EU byla jedním z klíčových témat udržitelnost rybolovu. „Byli jsme citliví na to, aby nám právo rybolovu někdo neomezil. Takže v Norsku to není dělení na město-venkov, ale spíše na rybolov a jiné hospodářské obory,“ vysvětluje situaci v zemi Bakke-Jensen.

Postavení Norska je tak v tuto chvíli zvláštní, protože je s EU úzce svázáno, ale nemá rozhodovací pravomoci jako členské země. „Můžeme ovlivnit řadu dohod týkající se mezinárodní spolupráce. Pro nás spolupráce s Unií v rámci Evropského hospodářského prostoru poskytuje dostatečný prostor pro účast,“ poznamenal ministr.

Určitý balík zákonů má ale Norsko v souladu s unijní legislativou. „Evropská unie se netýká jen celních omezení, ale jde i o vzdělání, výzkum, přeshraniční pohyb osob. Myslím si, že bez těch zákonů, které máme k dispozici, bychom vůbec nebyli schopni provozovat mezinárodní obchod,“ prohlásil Bakke-Jensen.

Britská premiérka Theresa Mayová už dříve uvedla, že chce jít cestou takzvaného tvrdého brexitu a opustit společný unijní trh. Model obchodních vztahů, jaký funguje mezi Norskem a Unií, ale zavádět nehodlá. Podle norského ministra je třeba si uvědomit, že britská ekonomika a průmysl se liší, není ale možné, aby vše zvládla bez příslušných zákonů a spolupráce s EU.

„Británie nemůže stále argumentovat tím, co nechce mít, ale musí založit mezinárodní spolupráci na určité evropské spolupráci, evropských dohodách,“ je přesvědčen Bakke-Jensen.

Británie nejdřív musí splatit dluhy

Spuštěním článku 50 Lisabonské smlouvy odstartoval nejméně dvouletý proces tvrdého vyjednávání o podmínkách rozvodu a budoucích vztazích. Podle končícího státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy (ČSSD) se Unie s Londýnem bude první rok bavit hlavně o cizincích v Británii nebo o tom, kolik bude Británie platit. „Tam si myslím, že ta jednota bude jednoznačná,“ podotkl.

Další část týkající se obchodních vztahů už bude složitější. „Obchod budou chtít všichni, pokud se ale bavíme třeba o finančních službách, tak podmínkou pro to, aby britské banky mohly působit v Evropě, bude, že Evropská centrální banka bude kontrolovat britskou centrální banku. To bude pro Brity tak těžko skousnutelné, že si myslím, že řeknou, že to raději nechtějí,“ míní Prouza.

„Bojím se toho, že Britové možná budou slibovat a pak to nedokážou protlačit parlamentem a obhájit ve volbách. Hodně mě znervózňuje, že si Mayová hraje se spoluprací v oblasti bezpečnosti.“

Tomáš Prouza (ČSSD), končící tajemník pro evropské záležitosti

Připomněl také, že některé věci, o kterých se bude jednat, se ani nedají vyjádřit penězi. „Podívejte se třeba na evropské satelity. Pokud satelit za dvacet let havaruje a někde spadne a vznikne škoda, musíme se domluvit na principu, jestli Britové i za dvacet let budou škodu spoluplatit nebo ne,“ konstatoval Prouza.

Politický rámec pro jednání o brexitu by měli šéfové států a vlád sedmadvaceti členských zemí schválit na summitu 29. dubna. Samotná jednání o brexitu by mohla začít na přelomu května a června.