Severoatlantická aliance se by podle svého generálního tajemníka Jense Stoltenberga měla do květnového summitu shodnout na konkrétní podobě národních plánů, které by členským zemím měly pomoci zvýšit jejich obranné výdaje na domluvená dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Stoltenberg to řekl po pátečním bruselském jednání aliančních ministrů zahraničí.
Stoltenberg: Národní plány na zvýšení výdajů na obranu budou hotové k summitu NATO
Tillerson požaduje navýšení vojenských rozpočtů členů NATO na dohodnutá dvě procenta (zdroj: ČT24)
Vypracování národních plánů na schůzce jednoznačně požadoval nový americký ministr Rex Tillerson. Podobně se na bilaterálním jednání v Londýně vyjádřili britský ministr obrany Michael Fallon a jeho americký protějšek James Mattis. Shodli se na tom, že spojenci ze Severoatlantické aliance by měli každoročně zvyšovat příspěvek na obranu. Země, které neutrácejí za obranu dlouhodobě doporučovaná dvě procenta HDP, vyzvali, aby zvýšily své úsilí.
Některé země, například Německo, žádají širší definici toho, co bude možné zahrnovat do sousloví „obranné výdaje“. Podle Stoltenberga je například rozvojová pomoc či obnova po konfliktu sice potřebnou, avšak od obrany oddělenou položkou.
„Bylo zřejmé, že zužování jen na čistě vojenské výdaje je pro některé země zjednodušené,“ podotkl český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek, který zdůraznil, že Tillersonův postoj byl na setkání velmi jednoznačný. Sestavení odpovídajícího národního plánu bude podle něj pro české ministerstvo obrany „docela tvrdý úkol“.
- Kromě USA, které platí okolo 70 procent aliančních peněz, překonávají podle dostupných čísel hranici dvou procent jen čtyři země – Británie, Estonsko, Polsko a Řecko. Rumunsko by se na tuto úroveň mělo dostal letos a Litva s Lotyšskem oznámily, že jí dosáhnou v příštím roce.
„Cílem na setkání v květnu musí být dohoda našich lídrů, že ke konci roku spojenci buď splní své závazky, nebo budou mít vytvořeny jasné plány s jednoznačnou formulací – včetně každoročních cílů – jak svým závazkům dostojí,“ řekl Tillerson svým kolegům na jednání v projevu, jehož text zveřejnili američtí diplomaté při NATO.
Německo tvrdí, že dvouprocentní cíl není možný, ani žádoucí
Německý ministr Siegmar Gabriel ale označil dvouprocentní cíl za nerealistický. „Myslím, že je zcela nerealistické předpokládat, že by Německo mohlo mít roční vojenský rozpočet přes 70 miliard eur (1,89 bilionu Kč). Neznám v Německu politika, který by věřil, že je to možné či vůbec žádoucí,“ citovala jej agentura DPA.
Podle Stoltenberga záměr vytvořit konkrétní národní plány na zvyšování obranných výdajů nijak nemění dohodu členských zemí Aliance z roku 2014 na summitu ve Walesu. Tehdy se státy dohodly zastavit propad v penězích na obranu a do deseti let se dostat na doporučovaná dvě procenta HDP.
Uznání anexe Krymu nepřipadá do úvahy
Šéfové diplomacií hovořili na půdě NATO také o pokračující ruské agresi na Ukrajině. V Pobaltí došlo proto v minulých měsících k navýšení vojenské přítomnost aliančních jednotek coby odstrašení vůči případné hrozbě z Kremlu. Ministři potvrdili, že neuznají ruskou anexi ukrajinského Krymu.
Vůči Rusku máme silnou pozici – silná obrana a odstrašení kombinované s dialogem.
Americký ministr zahraničí pak apeloval na to, aby ostatní země NATO nevyjednávaly s Putinovým Ruskem jednotlivě. V sázce je podle něho alianční jednota. „Chceme mít debatu ohledně postavení NATO v Evropě, zvlášť ve východní Evropě, a to v reakci na ruskou agresi na Ukrajině i jinde,“ poznamenal Tillerson.
Příště se NATO sejde na nejvyšší úrovni, a to ve svém novém bruselském sídle. Na květnový summit sem v rámci své první zahraniční cesty zavítá americký prezident Donald Trump.