Jadernou elektrárnu Paks dostaví Rusko, Brusel dal Budapešti svolení

Evropská komise odsouhlasila rozšíření maďarské jaderné elektrárny Paks o dva další reaktory. Dostavbu jediné elektrárny tohoto typu v zemi mají uskutečnit i financovat Rusové. Brusel dosud vyšetřoval, jestli Orbánova vláda neporušuje unijní pravidla poskytování státní pomoci. Ruský Rosatom dostal zakázku bez výběrového řízení.

Jaderná elektrárna Paks
Zdroj: ČTK/MTI Autor: TIBOR ILLYES

Nynější čtyři reaktory elektrárny Paks fungují od 80. let a zajišťují zhruba polovinu maďarské výroby elektřiny. Dostavba má být z větší části financována státním úvěrem od Ruska ve výši deseti miliard eur (270 miliard korun). 

„Maďarsko se rozhodlo investovat do stavby jaderné elektrárny Paks II, což je jeho právo podle unijních smluv. Úlohou komise je zajistit, aby narušení hospodářské soutěže na trhu energií v důsledku státní podpory bylo omezeno na minimum. Během našeho vyšetřování maďarská vláda poskytla významné závazky, které umožnily komisi schválení investice v rámci pravidel EU o státní pomoci,“ uvedla eurokomisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová.

Z dosavadního vyšetřování vyplynulo, že maďarský stát akceptoval nižší návratnost investice, než by učinil soukromý investor. Investice zahrnuje státní pomoc, objasnila EK. Unijní pravidla vyžadují, aby státní pomoc byla omezená a přiměřená ke sledovaným cílům. Maďarsko se proto zavázalo, že případné zisky budou použity ke splácení investice či k běžným provozním nákladům, ale neposlouží k dalším investicím do elektrárny.

Elektrárna Paks II bude také funkčně a právně oddělena od provozovatele dosavadní jaderné elektrárny Paks či jiných státních energetických podniků. Nejméně 30 procent elektřiny z Paks II se bude prodávat na otevřeném trhu, zbývající část produkce se bude prodávat transparentně a nediskriminačně v aukcích.

Za určitých podmínek by Moskva mohla dostavbu elektrárny financovat celou, sdělil začátkem února ruský prezident Vladimir Putin, který nedávno zamířil do Maďarska.

K nikomu z unijních lídrů nemá ruský prezident tak blízko jako právě k maďarskému premiérovi. Politiky spojuje hlavně Orbánova kritika sankcí, které Evropská unie uvalila na Rusko kvůli anexi Krymu a podpoře rebelů na východní Ukrajině.

Orbán je považuje za zbytečné, protože uklidnění situace na Donbasu nepomohly. Tvrdí také, že poškozují nejen maďarskou, ale i celou evropskou ekonomiku.