Hromadný úprk směr Německo. O azyl žádají desítky tureckých diplomatů

Celkem 136 žádostí o azyl od držitelů tureckých diplomatických pasů obdrželo Německo od nezdařeného pokusu o vojenský převrat, k němuž došlo v Turecku v polovině července. Ankara žádá Berlín, aby neuděloval azyl vojenským důstojníkům – někteří z nich jsou prý na základnách NATO v Německu.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan
Zdroj: REUTERS Autor: Umit Bektas

Dva turečtí vojáci požádali o azyl v Řecku. Podle Ankary jde o členy komanda, jež se podílelo na puči. Řecký soud nedávno odmítl vydat Turkům jiných osm vojáků.

Berlín nyní oznámil, že v Německu o azyl požádalo od poloviny července 136 držitelů tureckého diplomatického pasu - vedle samotných diplomatů má jít i o jejich manželky a děti. Německé úřady ale neprozradily, zda někdo z nich azyl získal.

Turecký režim zahájil po nezdařeném puči hon na osoby, které se na něm údajně podílely, což má značný dopad na opozici. Ve vazbě je nyní 43 tisíc podezřelých, 100 tisíc lidí včetně učitelů, policistů a soudců přišlo o práci. Vláda udělala zásahy také do armády, kterou chce dostat zcela pod kontrolu.

Strana tureckého prezidenta AKP nechala umlčet na 130 médií a během výjimečného stavu pozatýkala asi 150 novinářů. Zátahy cílí hlavně na osoby podezřelé z napojení na duchovního Fethulláha Gülena, který žije v dobrovolném exilu v USA.

Vztahy Berlína s Ankarou zchladila řada kauz a prohlášení

Německo-turecké vztahy jsou v poslední době značně napjaté. Přispělo k tomu to, že německý Spolkový sněm označil začátkem loňského června masakry Arménů Osmanskou říší v roce 1915 za genocidu. Poslanci při projednávání rezoluce zdůraznili, že nechtějí obviňovat současnou vládu Turecka, které je nástupnickým státem Osmanské říše. Turecký prezident ale varoval, že rozhodnutí Bundestagu bude mít vážné dopady na vztahy obou zemí.

V polovině srpna navíc zveřejnila německá veřejnoprávní televize ARD utajené prohlášení ministerstva vnitra, v němž se uvádí, že Ankara dlouhodobě spolupracuje s islamisty a teroristy na Blízkém východě. V době vlády prezidenta Erdogana prý vazby sílí.

Německé úřady také zastavily trestní stíhání satirika Jana Böhmermanna, který ve veřejnoprávní televizi ZDF svou vulgární básní zesměšnil tureckého prezidenta. Ten pak požadoval umělcovo potrestání.

Erdogan zase dříve označil Německo za ráj pro teroristy. Berlín podle něj léta chrání kurdské bojovníky a poskytuje útočiště teroristické organizaci duchovního Gülena. Největší islámská organizace v Německu přitom DITIB přiznala, že někteří její členové na příkaz Ankary špehovali lidi, kteří podle nich sympatizovali s Gülenem, a to včetně učitelů. Obvinění ze špionáže vyšetřuje spolkové státní zastupitelství.

Někteří němečtí politici se nyní postavili proti plánované březnové návštěvě tureckého lídra Erdogana, který se má údajně snažit přesvědčit 1,4 milionu registrovaných tureckých voličů v Německu, aby hlasovali v referendu pro změnu ústavy.

Referendum proběhne už v polovině dubna a Erdogan by se v případě souhlasu lidu dočkal rozsáhlých prezidentských pravomocí.

Ministr vnitra Ralf Jaeger spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko varoval, že je nutné zabránit tomu, aby turecké vnitřní problémy probíhaly na německé půdě. Podle sociálního demokrata by posílení Erdoganových pravomocí vedlo k omezení lidských práv a návratu trestu smrti.

O trestu smrti by mohli Turci rozhodnout v referendu 

O znovuzavedení nejvyššího trestu se v Turecku začalo hovořit hned po puči. Turecko zrušilo trest smrti v souvislosti se svou kandidaturou na členství v Evropské unii. Představitelé EU dali v posledních měsících opakovaně najevo, že návrat trestu smrti do tureckého právního řádu by vedl k ukončení přístupových jednání s Ankarou.

„I na toto téma můžeme uspořádat referendum,“ řekl v pátek Erdogan příznivcům v západoturecké Manise. Na referendum by mohlo dojít v případě, pokud parlament návrh neschválí dvoutřetinovou většinou.