Peking – Stále více Číňanů musí nedobrovolně opouštět své domovy a uvolňovat tak cestu developerům. Podle organizace Amnesty International je násilné vystěhování největší příčinou sociálního napětí v Číně. Mohlo by znamenat hrozbu pro sociální a politickou stabilitu v zemi.
Miliony Číňanů vyhánějí z domovů demoliční čety
Nucené demolice obytných budov jsou v Číně již dlouhodobě častým jevem. Ekonomický růst trvající desítky let vedl i k rozvoji realitního trhu. Bagry strhávají domy bez souhlasu majitelů a ti jen marně protestují. Nedobrovolný odsun provázejí střety s policii a podle Amnesty International v některých případech končí vězněním nebo smrtí vyháněných.
Místní úřady zabavují a následně odprodávají pozemky za podezřelých okolností developerům, kteří se neštítí ani využívání kriminálních živlů k zastrašování lidí obývajících lukrativní pozemky a i k používání násilí proti nim.
„Teoreticky jsou nuceným vystěhováním ohroženy miliony lidí. Je to problém, který trvá už mnoho let. Teď ale dosahuje stále větších rozměrů, proto musí skončit,“ říká Nicola Duckworthová z Amnesty International.
Ze čtyř desítek případů nuceného vystěhování, které AI zevrubně zkoumala, jich devět skončilo smrtí lidí, kteří se bránili vystěhování. V jednom případě byla 70letá žena pohřbena zaživa bagrem, když se snažila zastavit stavební dělníky před demolicí jejího domu.
V jiném případě odňaly úřady jedné vzdorující matce její vlastní dítě a vrátily jí ho až teprve, když podepsala souhlas s vystěhováním. Podle AI jiná žena, která oficiálně protestovala u úřadů, byla zbita a donucena podstoupit sterilizaci. Od ledna 2009 do ledna 2012 bylo zaznamenáno také 41 případů sebeupálení zoufalých obětí nuceného vystěhování. „Tady jsme spávali. Je tam pořád všechno oblečení mé dcery. Zdemolovali nám dům a všechno spálili. Nezbylo nám nic,“ prohlásila jedna rolnice Fu Sin-ťüan.
GALERIE
videogallery_000199208
Někteří lidé, kteří se brání nucenému vystěhování, končí i ve vězení nebo v pracovních táborech. Čínský stát je dle tamějšího práva vlastníkem drtivé většiny půdy v zemi a může tedy zabavovat majetek pro projekty, které jsou ve „veřejném zájmu“. Vystěhovávané obyvatele má ale přiměřeně odškodňovat, což se vždy neděje a ne vždy je to dostačující pro nalezení nového bydlení.
Vystěhování se neděje jen na venkově. Násilná vystěhování předcházejí i mnoha novostavbám v Pekingu. Jejich celkový počet ale není znám. Vláda údaje nezveřejňuje. Jedním z mála, kteří se nebojí násilně vystěhovaným pomáhat, je právník Wang. Stejně jako zpráva AI tvrdí, že jde o nebezpečný sociální konflikt, který ohrožuje stabilitu země. „Existují dvě možnosti. Jedna je, že vláda úplně ztratí podporu lidí a rozpadne se. Druhý a jediný způsob, jak z toho ven, je reforma kabinetu. Je to hop nebo trop,“ tvrdí právník.
„Pokoušíme se vyzvat čínské úřady, aby zajistily záruky všem obyvatelům země - na venkově i ve městech. A mělo by se vynaložit víc úsilí na ukončení násilí,“ řekla ředitelka výzkumu Amnesty International. Pozemková reforma a privatizace venkova by podle odborníků konflikt výrazně zmírnila. Nic zatím ale nenasvědčuje tomu, že by vláda podobné kroky připravovala.