Cameron: Musíme začít vnímat obavy lidí, že na ně globalizovaný svět zapomněl

Britové si k unijním institucím nikdy nenašli vztah. Referendum o EU bylo nutné, protože se Unie od svého založení značně změnila a otázka plebicistu „otrávila“ britskou politiku. Ve svém prvním velkém projevu po odchodu z premiérské funkce to řekl na univerzitě v USA David Cameron. Mnohé lidi nechala podle něj globalizace na okraji společnosti. Když se k tomu přidají obavy z kulturních šoků, lidé volají po změně – a politici musí začít jejich hlasy vnímat, řekl Cameron.

Bývalý předseda britské vlády David Cameron na úvod poděkoval univerzitě DePauw v americké Indianě za pozvání. „Naposledy, kdy měla Británie premiéra mého věku, někdy před 202 lety, skončilo to britskou invazí do Severní Ameriky a vypálením Bílého domu. Když sleduji v poslední době vývoj vaší politiky, říkám si, jestli to neuděláte sami,“ žertoval expremiér.

Řeč se ale brzy stočila k brexitu. Žádné výčitky, že dopustil konání referenda o Unii, prý Cameron nemá. Považuje přitom za nespravedlivé, že právě to budou mít zřejmě Britové na paměti, když se zamyslí nad jeho odkazem.

Britskou politikou se prý „šířil jed“ kvůli tomu, že se referendum o členství v EU čtyřicet let nekonalo, i když se evropský projekt za tu dobu výrazně změnil. „Musíme naslouchat tomu, co lidé chtějí. A lidé chtějí mluvit o těchto otázkách,“ prohlásil Cameron.

Globalizace vedla k nárůstu bohatství a prosperitě, ale některé lidi „nechala za sebou“. A ti si nyní oprávněně stěžují, řekl expremiér. Další problém představují kulturní změny. „Tempo změn bylo příliš rychlé, aby s nimi lidé udrželi krok. Mají obavy, že země, v nichž žijí, už nejsou zeměmi, kde se narodili,“ konstatoval Cameron.

Sám je pro globalizaci, imigraci i volný trh, ale je podle něj nutné vnímat volání po změně. „Prostou pravdou je, že pokud nebudeme řešit problémy těch, kteří jsou ekonomicky za námi, otevřeme dveře extrémní levici. A pokud nebudeme řešit obavy z rychlých kulturních změn, otevřeme dveře krajní pravici,“ míní politik.

Cameron o brexitu: Řetězová reakce v Evropě nehrozí

Expremiér si přitom nemyslí, že by jiné země opustily Unii. Kandidátka nacionalistické Národní fronty Marine Le Penová bude ve francouzských prezidentských volbách poražena a volby v Nizozemsku nepovedou k rozchodu s Bruselem, předpovídá Cameron.

To, že Britové k Unii netíhli, připisuje dlouhé historii země, kdy byla silným a nezávislým státem. „Myslím, že Britové evropské instituce nikdy zvlášť nemilovali. Ani nám, kteří chtěli zůstat, se nezamlouvalo, jak organizace pracuje,“ řekl expremiér, který má ovšem obavy o budoucnost eura.

Cameron hovořil rovněž o budoucím americkém prezidentu Trumpovi, jehož kritizoval během kampaně za rétoriku, která je podle něj „špatná a rozděluje společnost“. Expremiér ale nyní uznal, že voliči Trumpa a britského odchodu mají podobné rysy – mají obavy, že na ně globalizovaný svět zapomněl a nepociťují dopady ekonomického růstu.

„Myslím, že podobnosti tu jsou: Jsme úspěšné ekonomiky. Ve Spojených státech jsme viděli růst a velký pokles nezaměstnanosti – stejně jako to je ve Spojeném království,“ konstatoval Cameron. „Myslím, že ekonomické obavy z toho, že globalizace nepracuje pro všechny, byly jádrem rozhodnutí o brexitu i ve vašich volbách,“ sdělil expremiér studentům.

Odolejte svodům „siláckých vůdců“, apeloval Cameron na Trumpa

Cameron také vyzdvihl svůj velmi vřelý vztah s končícím americkým prezidentem Barackem Obamou. Podle něj se ale vztahy mezi Londýnem a Washingtonem kvůli nástupu Trumpa nijak zvlášť nezhorší. Budoucího šéfa Bílého domu vyzval, aby zajistil funkční hranice, i když nemusí jít o zdi.

Na Trumpa také apeloval, aby nepodlehl svodům ze strany „siláckých vůdců“, jako je ruský prezident Vladimir Putin, a aby se snažil zdůrazňovat klíčové americké hodnoty, jako je svoboda a tolerance – ne hledat v překotné době rychlá řešení.

Cameron hovořil i o syrské občanské válce. Podle něj Západ reaguje na dění v této blízkovýchodní zemi příliš pomalu. Prezidenta Bašára Asada považuje za problém, nejprve by měl být ale poražen Islámský stát.

Podle expremiéra je největší problém v tom, že existují vlády, které nereprezentují všechny lidi v zemi, ať už jde o šíity, sunnity, Kurdy nebo alávity – takové musí vzniknout.

„Nemusí to být dokonalé demokracie. Nemůžeme být perfekcionisté. Cesta k demokracii je dlouhá – a může být chaotická a těžká. Základním požadavkem je postarat se o své lidi, a to platí v Iráku, Sýrii, Jemenu i jinde,“ poznamenal bývalý šéf britské vlády.