Karadžić dostane na obhajobu půlku požadovaného času

Sarajevo - Radovan Karadžić nedostane na prezentaci své obhajoby požadovaných 600 hodin, ale polovinu tohoto času. Bývalý vůdce bosenských Srbů čelí u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) obžalobě z genocidy během bosenské války (1992 až 1995).

Někdejší bosenskosrbský politický předák tak dostane před soudem obdobný prostor jako žalující strana, která na představení svých argumentů potřebovala 299 hodin a 27 minut. Karadžić se obhajuje sám a podle dřívějších zpráv médií chce, aby v jeho případu vystoupilo několik stovek svědků. S obhajobou by měl začít od 16. října.

Karadžičovi se přičítá hlavně odpovědnost za masakr ve Srebrenici v roce 1995, kde bosenskosrbské jednotky povraždily osm tisíc muslimských můžu a chlapců. Šlo o největší masakr v Evropě od skončení druhé světové války. Kromě genocidy čelí před ICTY obžalobě z válečných zločinů a ze zločinů proti lidskosti.

V Bosně objevili další masový hrob z občanské války

Masový hrob poblíž bosenského Višegradu našli ve středu vyšetřovatelé Ústavu pro pohřešované osoby Bosny a Hercegoviny ve spolupráci s policií. Oběti jsou zřejmě Muslimové zabití za války v devadesátých letech. Počet mrtvých zatím není znám. Hrob nalezli vyšetřovatelé ve vesnici Sjemeč na území Republiky srbské, která tvoří Bosnu spolu s muslimsko-chorvatskou Federací Bosny a Hercegoviny.

Etnicky motivovaná válka na území Bosny a Hercegoviny se odehrála v letech 1992-1995. Bojovali proti sobě pravoslavní Srbové, katoličtí Chorvati a Muslimové (národnost uznaná v bývalé Jugoslávii). Válka si vyžádala životy 100 000 lidí, dalších takřka 15 000 osob se nadále pohřešuje.

Vydáno pod