Sarajevo - Radovan Karadžić nedostane na prezentaci své obhajoby požadovaných 600 hodin, ale polovinu tohoto času. Bývalý vůdce bosenských Srbů čelí u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) obžalobě z genocidy během bosenské války (1992 až 1995).
Karadžić dostane na obhajobu půlku požadovaného času
Někdejší bosenskosrbský politický předák tak dostane před soudem obdobný prostor jako žalující strana, která na představení svých argumentů potřebovala 299 hodin a 27 minut. Karadžić se obhajuje sám a podle dřívějších zpráv médií chce, aby v jeho případu vystoupilo několik stovek svědků. S obhajobou by měl začít od 16. října.
Karadžičovi se přičítá hlavně odpovědnost za masakr ve Srebrenici v roce 1995, kde bosenskosrbské jednotky povraždily osm tisíc muslimských můžu a chlapců. Šlo o největší masakr v Evropě od skončení druhé světové války. Kromě genocidy čelí před ICTY obžalobě z válečných zločinů a ze zločinů proti lidskosti.
V Bosně objevili další masový hrob z občanské války
Masový hrob poblíž bosenského Višegradu našli ve středu vyšetřovatelé Ústavu pro pohřešované osoby Bosny a Hercegoviny ve spolupráci s policií. Oběti jsou zřejmě Muslimové zabití za války v devadesátých letech. Počet mrtvých zatím není znám. Hrob nalezli vyšetřovatelé ve vesnici Sjemeč na území Republiky srbské, která tvoří Bosnu spolu s muslimsko-chorvatskou Federací Bosny a Hercegoviny.
Etnicky motivovaná válka na území Bosny a Hercegoviny se odehrála v letech 1992-1995. Bojovali proti sobě pravoslavní Srbové, katoličtí Chorvati a Muslimové (národnost uznaná v bývalé Jugoslávii). Válka si vyžádala životy 100 000 lidí, dalších takřka 15 000 osob se nadále pohřešuje.