Britská premiérka Theresa Mayová chce navrhnout výjimku z Evropské úmluvy o lidských právech. Podle političky by se některé části dokumentu neměly aplikovat na jednotky sloužící v oblastech válečných konfliktů. Mayová tak chce chránit britské vojáky bojující v zahraničí před soudními žalobami a ušetřit peníze daňových poplatníků. Řekla to televizi Sky News.
Mayová chce pro britské vojáky výjimku z Evropské úmluvy o lidských právech
Návrh vítají rodiny válečných veteránů, kritizují ho naopak lidskoprávní organizace. Mayová se ho chystá spolu s ministrem obrany Michaelem Fallonem přednést na dvoudenní výroční konferenci Konzervativní strany, která začíná v úterý v Birminghamu.
Žaloby, v nichž oběti podle evropské konvence žádají miliony liber odškodného, jsou podle Fallona „honem na čarodějnice“. „Náš právní systém je v masovém měřítku zneužíván k falešným obviněním našich jednotek,“ podotkl již dříve Fallon. „Naši muži a ženy v ozbrojených silách tam jdou a dávají v sázku své životy, aby nás chránili,“ řekla Mayová televizi Sky News. A dodala, že britská vláda by se za tyto vojáky měla postavit.
Mayová nicméně uvedla, že jednotky by se měly i nadále řídit mezinárodním právem, jako jsou například ženevské konvence, a že jakékoli „uvěřitelné obvinění z kriminálního chování“ by mělo být vyšetřeno.
Britská armáda v Afghánistánu
Podle návrhu Mayové by se v budoucích zahraničních konfliktech neměl na britské vojáky aplikovat druhý článek evropské úmluvy (o právu na život) a článek pět (právo na svobodu a osobní bezpečnost).
V současné době vyšetřuje britský vládní tým IHAT více než 1500 případů od obvinění ze špatného zacházení se zajatci až po obvinění z nezákonného zabití Iráčanů britskými vojáky v Iráku; přes pět stovek podobných obvinění se týká dřívějšího působení Britů v Afghánistánu. IHAT byl zřízen v roce 2010. Vyřešeno bylo zatím 326 případů, za něž bylo vyplaceno odškodnění v celkové výši dvaceti milionů liber (asi 620 milionů korun).
Úmluva o ochraně základních lidských práv a svobod byla podepsána v Římě roku 1950 a v platnost vstoupila o tři roky později. Kromě práva na život a zákaz mučení obsahuje také zákaz otroctví a nucených prací, právo na svobodu projevu a další. Československo ji ratifikovalo v roce 1992.