Kolumbijská vláda a FARC podepsaly mírovou dohodu

Kolumbijská vláda a radikálně levicové hnutí Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) podepsaly mírovou dohodu. Oficiálně tak skončil 52 let trvající konflikt, který si vyžádal 260 tisíc obětí a sedm milionů uprchlíků.

Video Zprávy v 10
video

Kolumbie podepsala s FARC mírovou dohodu

Svědkem historické události v Cartageně na severu země bylo podle agentury AP 2500 zahraničních hostů, oblečených na znamení míru v bílém. Byl mezi nimi i generální tajemník OSN Pan Ki-mun nebo americký ministr zahraničí John Kerry. Dokument, který má 297 stran, podepsali kolumbijský prezident Juan Manuel Santos a vůdce skupiny Rodrigo Londoňo.

Mnoho lidí v publiku mělo podle AP při podpisu dohody slzy v očích a ozývaly se výkřiky, aby se oba signatáři objali. Ti si ale nakonec jen potřásli rukama. Součástí ceremoniálu byla také minuta ticha na památku obětí a mše.

„Ve jménu FARC, upřímně se omlouváme všem obětem konfliktu, za všechnu bolest, kterou jsme touto válkou způsobili,“ pronesl vůdce FARC Rodrigo Londono. „Sire Rodrigo Londoňo a členové FARC, teď začnete svoji cestu do společnosti, stanete se politickým hnutím beze zbraní, přesně dle regulí zákona - jako hlava státu vás vítám v demokracii,“ pronesl kolumbijský prezident Juan Manuel Santos.

Povstalci budou ještě o dohodě hlasovat

Mírovou dohodu ještě musejí Kolumbijci schválit v referendu, které se uskuteční 2. října. Očekává se, že tak učiní. Rebelové pak podle dohody v příštích šesti měsících odevzdají zbraně pozorovatelům OSN a utvoří politickou stranu.

Části kolumbijské společnosti ale vadí, že vůdci povstalců si mohou prostřednictvím této smlouvy zajistit beztrestnost, i když měli podíl na zabíjení vojáků či civilistů. „Dohoda dává beztrestnost nejvyšším lídrům FARC, největšímu kartelu pašeráků kokainu na světě,“ kritizuje bývalý kolumbijský prezident Juan Manuel Santos.

Radikálně levicové hnutí FARC, které má v současnosti zhruba 7000 členů, založil v roce 1964 Manuel Marulanda, zvaný Tirofijo (Přesná rána). Vedl je až do své smrti v březnu 2008. Tehdy mělo hnutí asi 16 000 členů a ovládalo zhruba třetinu Kolumbie, zejména jih země. Finance získávalo z obchodu s drogami a prostřednictvím únosů a vydírání.