Tusk: Jednání o odchodu Británie by mohla začít v lednu či únoru

Británie letos nespustí formální vyjednávání o svém odchodu z Evropské unie, příslušný článek 50 Lisabonské smlouvy o fungování společenství by ale mohla aktivovat v lednu či únoru příštího roku. S odvoláním na své nedávné jednání s britskou premiérkou Theresou Mayovou to v Bratislavě při summitu EU řekl předseda Evropské rady Donald Tusk. Stejně jako další unijní představitelé zdůraznil, že Brusel bude při budoucích jednáních s britskou stranou chránit zájmy zbylých 27 členů bloku.

Donald Tusk na summitu EU v Bratislavě
Zdroj: Reuters Autor: Yves Herman

„To není proti Spojenému království, ale pro mě to je zásadní vodítko. Musíme respektovat procedury a pravidla a chránit naše zájmy jako evropského společenství,“ poznamenal šéf unijních summitů, který se s Mayovou v Londýně sešel 8. září. Tusk si je ale zároveň jist, že se v budoucích rozhovorech podaří zajistit co nejtěsnější vzájemný vztah.

Téma Británie ale rozhovorům v Bratislavě nedominovalo, ačkoliv právě červnové referendum o vystoupení Británie z EU nynější sebereflexi evropských politiků spustilo.

Britská premiérka byla prý při rozhovoru s Tuskem velmi otevřená, upřímná a deklarovala, že pro britskou stranu je „skoro nemožné“ spustit dvouletá vyjednávání podle článku 50 už letos. „Ale je pravděpodobné, že budou připraveni v lednu či únoru příštího roku. Pro mě je to informace, kterou musíme respektovat,“ dodal Tusk. Britové podle něj objektivně potřebují na přípravu jednání ještě čas. Naopak EU - členské země i unijní instituce - je prý už nyní velmi dobře připravena. „Mohli bychom začít už zítra,“ poznamenal Tusk.

Slovenský premiér Robert Fico zdůraznil, že 27 zemí EU na rozdíl od Britů jasně ví, co chce: „Chceme velmi dobré a blízké vztahy s Velkou Británií. Na druhé straně není možné, aby jednání poškodila naše vlastní zájmy“.

Jednání také podle něj musí vést k situaci, z níž bude jasné, že se vyplatí být členem Evropské unie. „Že být v EU má podstatně víc výhod než nevýhod,“ řekl Fico. Upozornil také, že není možné vybírat si z nabídky vztahů jen něco. Zopakoval tak unijní postoj, že pokud Britové chtějí přístup na unijní trh, musejí respektovat s tím spojené svobody, včetně volného pohybu osob a zboží.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker připomněl, že toto téma se týká konkrétních lidí a pracovníků v Evropě. „Nevidím v této věci možnost kompromisu,“ prohlásil. Za evropskou exekutivu povede vyjednávání s britskou stranou někdejší evropský komisař Michel Barnier, který měl v minulosti v komisi na starosti vnitřní trh.

Fico upozornil, že v Británii je oficiálně 70 000 pracujících Slováků a pro jiné středoevropské a východoevropské země jsou počty ještě vyšší. Varoval proto před tím, aby jednání s Brity v budoucnosti v Evropě vedla k vytvoření „zaměstnanců druhé kategorie“. Pro země visegrádské skupiny bude podle něj tato otázka jedním z klíčových budoucích rozhovorů s Londýnem.

Summit nepodpořil zastavení rozhovorů s Tureckem o vstupu

Rakouský návrh na ukončení rozhovorů s Tureckem o jeho vstupu do Unie neprošel. Agentuře APA to po skončení summitu řekl rakouský kancléř Christian Kern. Vídeň navrhla ukončení přístupových rozhovorů s Ankarou kvůli rozsáhlým čistkám, které v Turecku vypukly po červencovém neúspěšném pokusu o vojenský převrat.

Kern řekl, že v Bratislavě předložil lídrům unijních zemí návrh na zastavení vyjednávání s Tureckem. „Ten podle očekávání nezískal velkou podporu. O ukončení (rozhovorů) se nyní žádná diskuse nevede,“ uvedl kancléř.

Vztahy mezi Vídní a Ankarou jsou od červencového pokusu o puč v Turecku napjaté. Rakousko kritizovalo tvrdý postup Ankary vůči lidem podezřelým ze spojitosti s pokusem o převrat a obvinilo tureckou vládu, že oslabuje demokratické principy. A následně se vyslovilo proto, aby se neotvíraly nové kapitoly přístupových rozhovorů, zaznívaly hlasy i po jejich okamžitém zastavení a dokonce o odebrání statusu kandidátské země, který Turecko má. Turečtí představitelé zato obvinili Rakousko z rasismu.