Komise doporučila Varšavě kroky k nápravě právního státu, má na to tři měsíce

Do další fáze posunula Evropská komise spor s Polskem o stavu právního státu v zemi. Její první místopředseda Frans Timmermans ve středu představil konkrétní doporučení týkající se polského ústavního soudu. Do tří měsíců má Varšava informovat, jaké kroky přijala, aby systematické ohrožení právního státu odstranila.

Frans Timmermans, první místopředseda Evropské komise
Zdroj: REUTERS Autor: Yves Herman

Obavy Evropské komise o situaci v Polsku nerozptýlil ani nedávno přijatý nový zákon o ústavním soudu, i když řeší některé z jejích dřívějších námitek. „Ústavní soud v Polsku stále ještě nemůže plně zajišťovat funkční ústavní kontrolu. To ovlivňuje jeho integritu, stabilitu a správné fungování, které je jednou ze základních pojistek vlády práva v Polsku,“ upozornil Timmermans.

Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) loni po svém výrazném vítězství v parlamentních volbách učinila několik kontroverzních kroků k upevnění moci. Patřily k nim také personální změny v ústavním soudu i rychle předložená novela zákona o něm. Tuto prosincovou novelu ovšem sami soudci v březnu odmítli jako protiústavní.

Polská premiérka Beata Szydlová
Zdroj: Reuters
Autor: Kacper Pempel

Komise také Polsku doporučila řídit se rozhodnutími ústavního soudu z loňského 9. prosince, které se týká působení soudců vybraných ještě předcházející vládou, i březnovým rozhodnutím o neústavnosti prvního pokusu o novelu zákona.

Toto rozhodnutí vláda premiérky Beaty Szydlové odmítla publikovat. Komise nyní žádá, aby se tak stalo a také aby veškerá další rozhodnutí ústavního soudu byla v budoucnu zveřejňována automaticky. „Žádáme také, aby polské úřady také zajistily, že každá další novela zákona o ústavním soudu bude respektovat jeho vlastní nálezy,“ poznamenal Timmermans. 

Novelu zákona, schválenou minulý týden, by měl podle Komise ústavní soud prozkoumat ještě před jejím vstupem v platnost a úřady by si měly také vyžádat názor právních expertů Benátské komise Rady Evropy.

V nejzazším případě by Polsko mohlo být zbaveno hlasovacích práv

Do další fáze tak nyní evropská exekutiva posunula vůbec poprvé využívaný mechanismus, v jehož závěru mohou teoreticky členské země EU na základě návrhu komise rozhodnout o tom, že Polsko zbaví hlasovacích práv v ministerských radách EU. Takový vývoj je ovšem zatím nepravděpodobný a například Maďarsko už dalo jasně najevo, že by podobný návrh vetovalo.

O stavu právního státu v Polsku s Varšavou Evropská komise vyjednává od konce loňského roku. Do formální roviny se poprvé v historii EU využívaný mechanismus posunul 1. června, kdy Komise poslala do Polska své kritické hodnocení situace.

Komise má podle Timmermanse zájem na pokračování „konstruktivního dialogu“ s Varšavou a doufá v rychlé vyřešení věci.