Moskva - Ruští poslanci přijali kontroverzní zákon nutící nevládní organizace označovat se za „zahraniční agenty“, pokud dostávají peníze z ciziny. Jen tři poslanci se odvážili hlasovat proti. Předpokládá se, že souhlas horní komory parlamentu bude následovat příští týden. Zákon, který by se mohl týkat až tisícovky ruských nevládních organizací, vyvolal nesouhlas v zahraničí a kritiku řady ruských expertů, kteří ho považují za protiústavní. Americká diplomacie ve středu protestovala proti chystanému zákonu jako ohrožení základních práv a svobod.
Duma schválila kontroverzní zákon o nevládních organizacích
Nový zákon ukládá nevládním organizacím přijímajícím peníze ze zahraničí zaregistrovat se jako „zahraniční agenti“ a tuto hanlivou nálepku připojovat ke každému svému prohlášení, a to pod hrozbou až milionové pokuty. Dané organizace také budou muset své vyúčtování předkládat každé čtvrtletí a také budou podléhat častějším kontrolám.
Světlana Gannuškinová, předsedkyně nevládní organizace Občanská pomoc:
„I kdyby to bylo v souladu se zákonem, je to nemístné. Ten zákon je jednoznačně v rozporu s ruskou ústavou i mezinárodním právem.“
Autoři naopak tvrdí, že zákon plně odpovídá mezinárodním normám, že mladá ruská demokracie se musí bránit a že otevřenost je i v zájmu občanské společnosti. „Rusové mají právo vědět, kdo dělá politiku za cizí peníze,“ argumentovala poslankyně Irina Jarová, považovaná za jednu z představitelek prokremelské „tvrdé linie“ ve sněmovně. Podobně i prezident Vladimir Putin odmítl výhrady svých poradců pro lidská práva a občanskou společnost. „Muziku si vybírá ten, kdo ji platí,“ řekl. Putin již dříve obvinil americké ministerstvo zahraničí, že prý financuje protesty proti jeho režimu.
„No prosím, jestli chcete kritizovat vládu a volební procesy v naší zemi, klidně to dělejte. Ale pak to musí být jasně označeno za činnost nevládní organizace plnící roli zahraničního agenta,“ vzkázal nevládním organizacím autor kontroverzního zákona, poslanec Státní dumy za stranu Jednotné Rusko Alexandr Siďjakin.
Ani audience u prezidenta nepomohla vysoko postaveným odpůrcům nového zákona jeho schválení zabránit. Byl to ostatně Vladimir Putin, kdo inicioval předchozí zpřísnění zákona o nevládních organizacích. Stalo se tak v roce 2005, krátce po oranžové revoluci na Ukrajině, ve které hrály podle přesvědčení ruského establishmentu klíčovou roli právě peníze ze Západu.
Ilustrační foto
Na Putinův podnět ovšem byly z působnosti zákona vypuštěny náboženské organizace; ty podle listu Vedomosti loni dostaly z ciziny 23 miliard rublů (asi 14,6 miliardy korun), zatímco všechny ostatní nevládní organizace jen okolo devíti miliard (asi 5,7 miliardy korun). Příjmy ruské pravoslavné církve, jedné z opor režimu, ze zahraničních diecézí by tak neměly být dotčeny. Zákon se také nemá vztahovat na dobročinné či státem založené organizace; podle původního znění by se „zahraničním agentem“ stala i prokremelská televize Russia Today vysílající pro zahraniční publikum.
Pomluva? Za 5 milionů!
Poslanci současně schválili, že za pomluvu bude ruský trestní zákon hrozit až pětimilionovou pokutou (asi 3,2 milionu korun) namísto dosavadních 5 000 rublů. Paradoxně stejní poslanci v závěru loňského roku na podnět tehdejšího prezidenta Dmitrije Medvěděva trestnost pomluv zrušili. Již dříve parlament schválil zákon o citelném zvýšením pokut za přestupky na demonstracích či zákon o přímých volbách gubernátorů.
Zákon už má první „oběti“
Znepokojení nad ruskými zákony vyjádřilo americké ministerstvo zahraničí. Vedení norské diplomacie kvůli nim dokonce povolalo k rozhovoru ruského velvyslance v Oslu. Důrazné kritice vystavila nové ruské normativní akty i německá vláda a Evropská komise. „Jde o pokus o zcela nemístné a hrubé vměšování do činnosti ruských orgánů státní moci, do svrchovaného zákonodárného procesu, který přísně respektuje ústavu Ruské federace,“ vzkázal západním zemím Konstantin Dolgov, zmocněnec ruského ministerstva zahraničí pro lidská práva.
Nový zákon už má podle ruských médií své „oběti“. Moskevská Helsinská skupina oznámila, že se zříká jakýchkoli zahraničních grantů. Podle její předsedkyně Ljudmily Alexejevové bude Helsinská skupina muset omezit rozsah své činnosti, neboť se s označením „zahraniční agent“ nehodlá smířit.
Reportáž Pavla Vondry (zdroj: ČT24)