Turecké úřady zadržely lidi nejbližší Gülenovi

Nejbližšího spolupracovníka tureckého duchovního vůdce Fettulaha Gülena a také Gülenova synovce zadržely turecké úřady. Prezident Recep Tayyip Erdogan označuje Gülena za organizátora pokusu o převrat, který selhal o minulém víkendu. Turecko také v souvislosti s převratem rozpustí prezidentskou stráž, která se na něm výrazně podílela. Kvůli čistkám, kdy přišly o práci například desetitisíce učitelů, však také začal stát pociťovat potíže.

Fethullah Gülen
Zdroj: ČTK/AP Autor: Selahattin Sevi

Zatímco Fettulah Gülen pobývá již sedmnáct let v dobrovolném exilu ve Spojených státech, jeho poradce Halis Hanci se nedávno objevil v Turecku. Tamní úřady tvrdí, že pouhé dva dny po jeho příjezdu vypukl pokus o převrat. Nyní Hanciho zadržely. Policie zadržela také Gülenova synovce Muhammeda Saita Gülena a převezla k výslechu do Ankary. Podle agentury Anadolu mu hrozí obvinění z členství v teroristické organizaci.

Sám Gülen ostře odmítá, že by za tureckým pokusem o převrat stál. Turecko nicméně požádalo Spojené státy o jeho vydání. „Každý, kdo by součástí tohoto pokusu o převrat, musí se za své činy zodpovídat státu, bezpečnostním složkám a justici,“ řekl turecký prezident po zadržení lidí z nejbližšího Gülenova okolí.

Odejít musely desetitisíce učitelů, už začínají chybět 

V Turecku po neúspěšném pokusu o státní převrat platí výjimečný stav. Prezident Erdogan nařídil dekretem uzavření více než tisíce soukromých škol, obdobného počtu neziskových organizací i několika univerzit a odborových svazů.

Některé instituce, které dále fungují, přišly o zaměstnance. Celkem se čistky dotkly minimálně 60 tisíc lidí – armádních činitelů a vojáků, policistů i soudců a učitelů. Podle Erdogana bylo přes 13 tisíc lidí zadrženo, ostatní přišli o práci. Oficiálně míří represe proti lidem spojovaným se zmařeným převratem, podle Erdoganových kritiků ale dopadají prakticky na všechny, kdo jsou vůči prezidentovi v opozici.

Například kurdský majitel zrušené školy Sabahattin Korkmaz marně protestoval proti úřednímu rozhodnutí. „Nejsme spojeni žádnou z politických stran, dáváme lidem vzdělání,“ bezvýsledně poukazoval.

Turecko ale již začalo pociťovat důsledky rozsáhlého propouštění a zatýkání. K náhradě kantorů, kteří museli odejít ze škol, potřebuje 20 tisíc jiných. Ministr školství Ismet Yilmaz uvedl, že odvolaným učitelům a profesorům byly odebrány licence. Naopak nové soudce a prokurátory podle ministra spravedlnosti Bekira Bozdaga nebude třeba dlouho hledat. Je přesvědčen, že je dost lidí schopných nahradit odvolané osoby. „Chtěli jsme v listopadu jmenovat 1500 soudců a prokurátorů, vzhledem k nedávným událostem jich budeme jmenovat 3000,“ řekl ministr.

Školy bude do zapomnění následovat i prezidentská garda

Školy či dobročinné organizace ale nejsou jedinými ohroženými institucemi. Erdogan se chystá zrušit i svoji prezidentskou stráž. „Už nebude žádná prezidentská stráž. Není k tomu důvod, není to potřeba,“ řekl turecký premiér Binali Yildirim v rozhovoru pro televizi A Haber.

Z 2500 členů gardy totiž úřady po pokusu o převrat zadržely téměř 300, nyní jsou ve vazbě kvůli podezření, že se na puči podíleli. V souvislosti s účastníky pokusu o převrat přitom turecký prezident hovořil i o trestu smrti.

Video Zprávy ve 12
video

Turecká policie zadržela Gülenova nejbližšího spolupracovníka i synovce

Zadrženým členům prezidentské stráže i Güllenovým spolupracovníkům navíc hrozí, že za mřížemi stráví dlouhou dobu, aniž by si vyslechli obvinění. Erdogan prodloužil dobu, po kterou může policie podezřelé zadržovat, na celý měsíc.

Stav výjimečný, nebo brzy již normální? 

Turkolog a bývalý český velvyslanec v Ankaře Tomáš Laně přitom zapochyboval o tom, že v dohledné době výjimečný stav skončí. Upozornil, že Erdogan sice řekl, že by mohl být zkrácen, ale i prodloužen. „Má plná ústa demokracie, je to ale snaha podřídit stát jednomu tendru, v jehož čele bude stát on. Dokonce už se objevila zpráva, že generální štáb, který býval v Turecku samostatný, v evropských zemích je podřízen civilní správě ministerstva obrany, by byl podřízen přímo prezidentovi. To znamená, že by se stal absolutním vládcem všeho,“ uvedl bývalý ambasador v rozhovoru pro ČT.

S postupem Erdoganovy administrativy nejsou spokojeni ani politici ze zemí EU. Prezidenta vyzývají, aby puč nevyužíval k potírání politických rivalů. Z Ankary ale naopak zazněla výzva k podpoře turecké vlády. „Nemůžete podporovat obě strany. Musíte vyjádřit podporu turecké vládě. Postavte se za turecký lid, vládu a tureckou demokracii. Je to zatěžkávací zkouška, výzva pro Evropskou unii,“ řekl turecký ministr pro Evropskou unii Omer Celik. 

Evropští lídři ale dali jasně najevo, že pokud Turecko znovu zavede trest smrti, může zapomenout na vstup do EU, o který dlouhodobě usiluje.