Syrský pilot zběhl i se stíhačkou do Jordánska

New York/Damašek - V Jordánsku dnes přistál i se stíhačkou pilot syrské armády. Požádal pak v zemi o politický azyl a vzápětí ho také dostal. Jde o vůbec první dezerci pilota i s letounem od počátku bojů proti režimu prezidenta Bašára Asada. V Sýrii se přitom dál bojuje. Červený kříž musel v Homsu zastavit evakuaci civilistů kvůli dalšímu ostřelování města. Zatímco Spojené státy obviňují Rusko, že vyzbrojuje syrský režim, list The New York Times dnes přišel s informací, že agenti CIA v Turecku organizují distribuci zbraní syrské opozici.

Syrský pilot Hasan Hamáda dnes zběhl z armády, když se stíhačkou MiG-21 přistál na vojenském letišti na severu Jordánska. Syrskou hranici přeletěl během cvičného letu. Údajně přitom proletěl i oblast kolem Dará, kde stále zuří těžké boje. Podle opozičních aktivistů letadlo vzlétlo vysokou rychlostí, ovšem v nízké výšce z vojenského letiště mezi městy Dará a Suajdá. Vyhnulo se tak radarům.

Pilot po přistání v Jordánsku požádal o azyl. Jordánsko mu ho krátce poté udělilo. „Rada ministrů se rozhodla udělit pilotu plukovníkovi Hasanu Hamádovi na jeho žádost politický azyl,“ oznámil mluvčí jordánské vlády. Syrští opoziční aktivisté to označili za první dezerci v řadách syrských vojenských vzdušných sil od počátku bojů proti Asadovi.

Syrský ministr obrany dnes prohlásil, že pilot je zrádce. „Pilot je považovaný za dezertéra ze služby a zrádce vlasti a vojenské cti,“ řekl. Syrská vláda je prý v kontaktu s jordánskými úřady, se kterými jedná o navrácení letounu.

Ze syrské armády už dezertovalo několik tisíc vojáků, kteří se připojili k Syrské svobodné armádě. Vůbec poprvé ale dezertoval pilot i se stíhačkou. Letectvo patří ke složkám armády, v nichž slouží zejména alávité, tedy příslušníci skupiny, k níž patří i prezident Asad.

Boje v Homsu
Zdroj: ČT24

Syrské město Homs dál sužují prudké boje. Přestřelky mezi opozicí a armádou pokračují už druhým týdnem. Ve městě zůstávají uvězněny stovky civilistů bez přísunu potravin a bez lékařské pomoci. Syrská armáda nadále ostřeluje centrální čtvrti ve městě Homs. Povstalci se přitom s vládou domluvili na dočasném klidu zbraní, aby mohli město opustit civilisté, kteří zde zůstali v pasti. Město je ale dál pod palbou, ostřelování bylo nejintenzivnější za svítání. 

V okolí Homsu čekají záchranáři z Červeného kříže a Červeného půlměsíce, aby pomohli s evakuací obyvatel. Ráno zamířili k homskému starému městu, ale kvůli silné střelbě se stáhli. O evakuaci raněných se dnes pokusí ještě jednou. „Vstup záchranářů se opožďuje kvůli ostřelování čtvrti Chaldíja,“ potvrdil aktivista Abú Bilál. „Situace je velmi vážná, máme tu teď přes 15 zraněných a někteří jsou ve velmi těžkém stavu,“ dodal.

Deník The New York Times informuje o tom, že pracovníci americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) v Turecku tajně pomáhají s distribucí zbraní syrské opozici. Cílem jejich působení je, aby se zbraně dostaly do správných rukou a neskončily třeba u islamistů z al-Káidy. Agenti určují, kam půjdou zbraně pořizované Tureckem, Saúdskou Arábií a Katarem. Spojené státy se zavázaly, že samy nebudou zbraně rebelům dodávat, podporují ovšem aktivity sousedních zemí, které poskytují syrské opozici samopaly, granáty či třeba protitankové zbraně. 

„Pracovníci CIA tam jsou, aby získali nové zdroje a nové lidi,“ potvrdil americkému deníku člen arabské zpravodajské služby. Američané doufají, že pokud se budou podílet na distribuci zbraní, získají více informací o syrské opozici a zároveň s ní navážou vztahy. 

Liga arabských států (LAS) dnes přitom vyzvala Rusko, aby přestalo dodávat zbraně syrskému režimu. Stejné obvinění proti Moskvě vyslovily v minulosti i Spojené státy. Západ zesiluje tlak na Rusko kvůli dodávkám bojových vrtulníků, Moskva ale tvrdí, že jen plní své závazky z kontraktů uzavřených v minulosti. 

Česká republika vyčlenila dalších 3,5 milionu korun na pomoc obyvatelstvu Sýrie. Pomoc půjde prostřednictvím Červeného kříže. Česko už v březnu přispělo třemi miliony korun na regionální plán pomoci syrským uprchlíkům v Jordánsku, Turecku, Libanonu a Iráku.

Reportáž Hany Scharffové (zdroj: ČT24)