Historické rozhodnutí: Pro brexit hlasovalo 51,9 procenta Britů, proti 48,1

Británie si v referendu odhlasovala odchod z Evropské unie. Po sečtení hlasů ve všech 382 volebních obvodech se s konečnou platností pro brexit vyslovilo celkem 51,9 procenta hlasujících, proti 48,1 procenta. S prvním odhadem vítězství stoupenců odchodu z EU přišla už kolem 5:40 hodin britská televizní stanice BBC. Hlasování se zúčastnilo nebývalé množství voličů – 72 procent, což je podstatně více než při místních a parlamentních volbách.

 

Odchod Británie z Evropské unie podpořilo ve čtvrtečním referendu 17,4 milionu voličů, proti bylo 16,1 milionu. Tábor brexitu tak podle dřívějších prohlášení expertů dosáhl takového počtu hlasů, který zajišťuje celkové vítězství.

Výsledky krátce před půl devátou ráno oficiálně vyhlásila šéfka sčítacích komisařů Jenny Watsonová na radnici města Manchester. Platných bylo podle ní 33,5 milionu hlasů, přičemž právo volit mělo 46,5 milionu lidí. Volební účast byla 72,2 procenta, což je přibližně o šest procent více než v minulých volbách. 

Zdroj: YouGov.co.uk / ČTK / Telegraph.co.uk

Výsledkům referenda se věnuje celý den speciální vysílání Studio Brexit - dotazy na hosty ve studiu můžete posílat na webu. Tématu se bude věnovat také interaktivní pořad Devadesátka od 20:00 na ČT24. Otázky můžete posílat prostřednictvím Facebooku: napsat je do aplikace Dotazy pro hosta – nebo Twitteru (k tweetu připojte hashtag ‪#‎hpct24). Můžete také posílat videodotazy přes aplikaci iReportér.

Po analýze dosavadních výsledků se potvrdilo, že pro členství hlasovali hlavně mladí lidé – 75 procent do 24 let, 46 procent ve věku 24 až 49 let, nad 50 let 44 procent a nad 65 let 39 procent. Podle BBC byli pro Remain většina vysokoškoláků, zatímco pro brexit lidé s nižší nebo žádnou kvalifikací. Vysoké vítězství zaznamenalo Remain právě v univerzitních městech jako Edinburgh, Oxford či Cambridge.

Pro rozloučení s Unií hlasovala podstatná část Anglie a také Wales, za dosavadní spojenectví se naopak postavili voliči v Londýně nebo Skotsku. Zastánci odchodu z EU zvítězili zvláště na venkově a v menších městech. Stoupenci setrvání marně spoléhali na přesvědčivou výhru ve velkoměstech, která sice ovládli, ale většinou s nevelkým náskokem. V místech, která hlasovala pro setrvání v EU, byla také obecně nižší účast než v protiunijních baštách.

Jako první měli sečteny všechny hlasy v Gibraltaru, následovaly většinou menší okrsky, ve kterých zaznamenaly střídavě úspěchy zastánci i odpůrci brexitu. Ačkoliv začátek sčítání přinesl hlasy hlavně prounijnímu táboru, sílu euroskeptiků prvně naznačily výsledky v Sunderlandu. Zastánci brexitu tam vyhráli větším rozdílem, než se odhadovalo – právě to poprvé ukázalo enormní sílu hlasů pro Brexit.

„Velké díky všem voličům, kteří měli odvahu postavit se establishmentu, elitám a velkým klukům,“ řekl v noci jeden z lídrů kampaně za brexit a předseda Strany nezávislosti Velké Británie (UKIP) Nigel Farage.

O několik hodin později už byl mnohem optimističtější. „Nyní si troufám snít o východu slunce nad nezávislým Spojeným královstvím,“ napsal Farage na svém Twitteru. V zápětí vyzval premiéra Davida Camerona k okamžité rezignaci.

„Toto bude vítězstvím obyčejných, slušných lidí.“

Nigel Farage

Předseda UKIP, stoupenec brexitu

Na 84 konzervativních poslanců z protiunijního tábora mezitím poslalo do premiérského sídla v Downing Street dopis, podle kterého má „předseda vlády stále mandát a zodpovědnost k vedení země bez ohledu na výsledek“. Mezi signatáři byli londýnský exstarosta Boris Johnson nebo ministr spravedlnosti Michael Gove – čelní představitelé vítězného tábora.

Právě konzervativní premiér Cameron ale dokázal uspět v parlamentních  volbách i díky slibu uspořádat aktuální referendum jakožto zažehnání sporů uvnitř své strany. Z pragmatického kalkulu se však stala nebývale vyhrocená kampaň, která rozdělila britský národ na dva tábory. Británií navíc v polovině června otřásla vražda labouristické poslankyně Jo Coxové, která byla pro členství v Unii.

Libra i ropa padá, zlato zdražuje 

Na výsledky okamžitě zareagovaly burzy. Cena zlata prudce zpevnila a dostala se na dvouleté maximum nad 1300 dolarů (32 110 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Světové ceny ropy se v pátek propadly zhruba o šest procent. Evropská unie podle agentury DPA stojí před největší krizí ve své historii.

Britská libra se vůči dolaru propadla o více než deset procent a dostala se na nejnižší úroveň za více než tři desetiletí. Výrazně ztrácela i k dalším měnám včetně eura. Libra sestoupila až na 1,3230 dolaru, nejníže od září 1985. Později část ztrát smazala a pohybovala se kolem 1,36 dolaru.

Typické počasí neopustilo Londýn ani v den referenda
Zdroj: Reuters

Do průběhu hlasování ale výrazně promluvilo také deštivé počasí – a to zejména v Londýně a na jihovýchodě Ostrovů. V metropoli i jejím okolí kvůli intenzivním bouřkám kolabovala doprava a uzavřeno bylo i několik stanic metra. Zrušena byla také řada odpoledních vlaků z Londýna do měst jižně od metropole.

Některé z hlasovacích místností dokonce musely předčasně zavřít – týká se to třeba londýnských okrsků Barking a Dagenham. Jedna z místností v Doveru zase musela přerušit přívod elektřiny a během celého dne využívala generátor.