Vědcům se znovu podařilo zachytit takzvané gravitační vlny, jejichž existenci před téměř sto lety předpověděl Albert Einstein. Na tiskové konferenci ve Washingtonu tým astronomů ve středu oznámil, že po prvním zachycení loni v září se podařilo zaznamenat nové gravitační vlnění. To potvrzuje, že první signál nebyl náhodný.
Gravitační vlny znovu lapeny. Zářijový úspěch vědců nebyl náhodný
Gravitace, neboli přitažlivost, se šíří ve vlnách, jako například světlo. Místo radiace se ale šíří chvěním prostoru. Veškeré vědecké informace o vesmíru pramenily dosud z elektromagnetického vlnění, jakým jsou rádiové vlny, viditelné světlo nebo záření gama. Protože ale toto vlnění je při cestě vesmírem vystaveno rušení, informace z něj získané jsou jen omezené. Gravitační vlny žádnému rušení nepodléhají a mohou přinést o okolním kosmu spoustu nových poznatků.
Gravitační vlny jsou výsledkem obřích kolizí ve vzdáleném vesmíru. Zářijový úspěch vyvolal pochyby skeptiků, zda nejde jen o náhodnou epizodu. Nyní je podle vědců zřejmé, že může jít o pravidelně se opakující jev.
Druhé zachycené gravitační chvění je podle astrofyzika Szabolcse Marka důsledkem kosmické srážky dvou černých děr, objektů s mimořádně velkou hustotou, která se odehrála ve vzdálenosti 1,4 miliardy světelných let od Země. Černé díry, jež se srazily, byly osmkrát, respektive čtrnáctkrát větší než Slunce.
Detektor LIGO
K zachycení gravitačních vln došlo v obou případech s využitím obřích laserových detektorů umístěných v amerických státech Louisiana a Washington. Detektory, označované zkratkou LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory), fungovaly synchronizovaně a dokázaly zaznamenat mimořádně slabé vibrace vycházející z gravitačních vln.
Vědecký milník srovnatelný s objevem Higgsova bosonu a DNA
První zpráva o objevu vln nadchla celý vědecký svět. Někteří vědci srovnali objev s okamžikem, kdy Galileo poprvé obrátil svůj dalekohled k obloze . „Je to podobné, jako když se při promítání němého filmu najednou ozve zvuk,“ citovala v únoru AP komentář astrofyzika Szabolcse Marka z Kolumbijské univerzity. „Nebe už nikdy nebude jako dřív,“ prohlásil.
„Bezpochyby hovoříme o Nobelově ceně. Jde o první přímé pozorování černé díry a zároveň potvrzení všeobecné teorie relativity. Vlastnosti černých děr přesně korespondují s předpověďmi, které před sto lety učinil Einstein,“ řekl pro BBC Karsten Danzmann z Institutu Maxe Plancka, který vedl evropskou část výzkumu.