Oslo – Svědci obhajoby z řad psychiatrických odborníků tento týden při procesu s norským atentátníkem Andersem Breivikem doslova rozcupovali psychiatrickou zprávu, podle níž je Breivik nesvéprávný paranoidní schizofrenik. Soudci tento týden vyslechli výpovědi psychologů a psychiatrů, kteří jako svědci obhajoby měli podpořit názor, že obžalovaný není duševně nemocný. Pravicový extremista, který loni zabil 77 lidí, chce být uznán příčetným, aby se brala vážně jeho politická ideologie. Bude-li shledán trestně odpovědným, hrozí mu mnohaletý trest vězení; jinak by skončil v psychiatrické léčebně.
Za Breivikovými vraždami je extremistická ideologie - nikoliv choroba
Dvě psychiatrické zprávy posuzující Breivikovo zdraví dospěly k opačným výsledkům. Tu první, jejímiž autory jsou Torgeir Husby a Synne Sörheimová a podle níž je Breivik nesvéprávný paranoidní schizofrenik, svědci obhajoby tento týden ve všech směrech zpochybnili. Autoři původní zprávy budou vyslechnuti ve čtvrtek. V úterý vypovídala před soudem 61letá psychiatrička Randi Rosenqvistová, která má 35letou praxi v oboru psychiatrie a posuzuje duševní stav vězňů v káznici Ila, kde je držen ve vazbě i Breivik. Měsíc po útocích napsala odbornice ve zprávě pro ředitele věznice Ila, že u Breivika neshledává příznaky psychózy, a tento názor zastává i nadále.
Je to jako setkání s Hannibalem
„Můj bezprostřední dojem byl, že Breivik příliš dobře logicky uvažuje a je schopen připravovat příliš složité akce, než aby mohl být psychotický. Vím, že lidé trpící paranoidní schizofrenií dokážou plánovat násilné činy, ale příprava těchto útoků měla tolik různých aspektů, že mi to připadá málo pravděpodobné,“ prohlásila Rosenqvistová. Podotkla také, že Breivik dokáže vést takzvané „dvojí účetnictví“. „Umí rozdělovat to, co chce zveřejnit, a to, s čím nechce veřejnost seznámit až do určitého dramatického okamžiku. To předpokládá schopnost rozhodnout, co se vyplatí sdělit a co má zůstat utajeno, a navíc to vyžaduje značnou sebekontrolu,“ dodala expertka.
Anders Breivik
Podle Rosenqvistové stojí za Breivikovými činy extremistická ideologie, a ne duševní choroba. Jeho chování při rozhovorech ve věznici označila za příkladné. Uvedla rovněž, že se s ní Breivik snažil navázat kontakt, protože dospěl k názoru, že psychiatrička známá svým konzervativním smýšlením stojí názorově na jeho straně.
Ani psycholog Eirik Johannesen, který psal poslední půlrok jednou týdně na Breivika psychologický posudek na základě osobního setkání, nepovažuje po 20 schůzkách atentátníka za nepříčetného. V pondělí před soudem vyloučil mimo jiné, že by Breivik trpěl Aspergerovým a Touretteovým syndromem, jak v soudní síni zaznělo v pátek od profesora psychiatrie Ulrika Fredrika Malta. Podle Johannesena je při setkání s Breivikem největší problém v tom, že člověk ví, co má tento atentátník na svědomí. „Je to téměř jako setkat se s Hannibalem,“ řekl s poukazem na filmový thriller o masovém vrahovi Hannibalu Lecterovi.
Johannesen rovněž vyjádřil přesvědčení, že Breivik ve skutečnosti sám nevěří v existenci organizace Templářských rytířů a že tedy netrpí nějakou nesmyslnou utkvělou představou. Breivik tvrdí, že řád založil a že v jeho jménu bojuje proti islamizaci Evropy, policie však jeho existenci popírá. „Jeho činy ve jménu nějakého řádu působí daleko smysluplněji. Chce také naverbovat lidi do své sítě a to není snadné, pokud jedná člověk osaměle,“ vysvětlil Johannesen možné důvody Breivikova jednání.
Telefonát Emiry Holmeyové (zdroj: ČT24)
Symptomy psychózy u Breivika nezaregistrovalo 16 ze 17 expertů
Za svéprávného považuje Breivika i tým psychiatrů, který ho v únoru po dobu tří týdnů sledoval téměř 24 hodin denně. Dotyční pozorovali zadržovaného při jídle, při práci na počítači i při sledování televize. Když v noci spal, chodili se na něj každou půlhodinu dívat.
Symptomy psychózy u něj nezaregistrovalo 16 ze 17 členů expertního týmu. Z rozhovorů bylo patrné, že Breivik „je dobře informovaný o tom, co se kolem něj děje, má dobrou krátkodobou i dlouhodobou paměť a umí se dobře vyjadřovat“, řekla vedoucí týmu Maria Sigurjonsdottirová. „Hovořil k věci a souvisle, dokázal mluvit s více lidmi najednou a držet se tématu,“ dodala. Konstatovala, že podle zkušeností jejího týmu lidé trpící nějakou formou paranoie vždy projevují zájem o to, co si psychiatři o nich píší, a často žádají kopii. „Breivik se o nic takového nikdy nezajímal,“ řekla. Sigurjonsdottirová ocenila Breivikovu ochotu spolupracovat, nicméně před soudem v pondělí řekla, že se atentátník snažil členy jejího týmu „rekrutovat“ a přesvědčit je o správnosti své ideologie. Na druhou stranu dokázal prý pochopit, že někteří jedinci nemusejí sdílet jeho názory.
Experti se v názoru na Breivika neshodnou
Jak upozornila spolupracovnice ČT Emira Holmeyová, odborníci se v pohledu na Breivika neshodnou a proces odhalil slabiny soudního lékařství i v oboru psychiatrie. Dnes například vypovídal také jeden z vedoucích komise soudního lékařství, která má zhodnotit metody a kvalitu soudních psychiatrických posudků. Komise potvrdila, že první posudek je z odborného hlediska solidnější než ten, který naopak Breivika považuje za svéprávného.