Ztráty 700 tisíc, výsledek nula. Francie a Německo vzpomínají na krvavý Verdun

Francouzský prezident Francois Hollande a německá kancléřka Angela Merkelová si společně připomněli památku obětí jedné z nejkrvavějších bitev historie. Při bojích o pevnostní systém u francouzského města Verdun zahynulo v roce 1916 na 300 tisíc vojáků. Německo přes veškerou snahu neuspělo, bitva frontu nijak neposunula.

Bitva u Verdunu začala v únoru 1916 a trvala až do prosince. Nejprudší však byly boje před polovinou roku. V červenci vypukla bitva na Sommě, kam museli především Němci přemístit část jednotek. Jejich pozice tak zeslábly a během podzimu Francie dobyla zpět i pevnosti, které na jaře ztratila.

Sto let od chvil, kdy bylo u Verdunu nejhůře, se na někdejším bojišti sešli představitelé obou států, jejichž vojáci prolévali v místních zákopech a pevnostech svou krev. Německá kancléřka předala městu Verdunu cenu za mír. Potom Francois Hollande s Angelou Merkelovou navštívili německý hřbitov, kde položili věnec s francouzskými a německými národními barvami. Poté zamířili k pevnosti Douaumont, kde je další hřbitov s francouzskými obětmi první světové války a také kostnice s pozůstatky 138 tisíc neznámých francouzských a německých vojáků.

Video UDÁLOSTI: Vzpomínka na Verdun po sto letech
video

UDÁLOSTI: Vzpomínka na Verdun po sto letech

Státníci vyzvali k ochraně spojené Evropy

Angela Merkelová ve svém projevu citovala z deníku jednoho z vojáků, kteří u Verdunu padli: „Peklo by nemohlo být horší.“ Zdůraznila však, že po dvou světových válkách se Francie a Německo sblížily. „Se sjednocením Evropy nechala Evropa válečné zákopy za sebou,“ uvedla německá kancléřka u Verdunu.

Zdroj: Reuters
Autor: Jean-Christophe Verhaegen

Jak ale podotkl Francois Hollande, vzpomínky na Verdun a další krvavé bitvy nezabránily tomu, aby po dvaceti letech vypukla další světová válka. Podle francouzského prezidenta je proto třeba bránit myšlenku jednotné Evropy, která je i sto let po Verdunu „stále křehká“. „Zničení Evropy by zabralo mnohem méně času, než zabralo její dlouhé budování,“ podotkl Francois Hollande. „Evropa je kultura, způsob života, ne jenom instituce,“ dodal.

Problémy, které sužují současnou Evropu, se ovšem promítly i do verdunské vzpomínky. Původně na ní měl vystoupit i rapper Black M. Pořadatelé si to však rozmysleli kvůli jeho písni, v níž před lety prohlásil Francii za zemi bezvěrců. Dostali za to pochvaly od vedení francouzské Národní fronty. Sám zpěvák se brání tím, že jeho dědeček bojoval za druhé světové války ve francouzské armádě.

 

Přesto v Douaumontu čekalo na návštěvníky také představení – symbolická bitva tisíců mladých Němců a Francouzů, z nichž mnozí nakonec zůstali ležet mezi hroby. Smyslem představení bylo poukázat na to, kolik mladých lidí u Verdunu přišlo o život.

Statisíce mrtvých, ale i symbol smíření

Bitva u Verdunu nebyla nejkrvavějším střetem první světové války, ještě větší tragédií skončila souběžná bitva na Sommě. U Verdunu zahynulo asi 300 tisíc vojáků – přes 160 tisíc na francouzské straně a 140 tisíc na německé. Celkové ztráty včetně raněných a nezvěstných ale byly podstatně vyšší – obvykle se hovoří o 700 tisících, maximální odhady překračují milion. Bitva, která byla během první světové války také nejdelší, se tak stala pro Francii i Německo symbolem hned v několika rovinách. Tím, že Verdun odolal německé ofenzivě, stal se symbolem francouzské hrdosti. Současně ale bitva, která ve své době neměla co do ztrát srovnání, poprvé vyvolala vážné otázky, jaký má takové válčení smysl.

 

V novějších dobách se ale Verdun stal i symbolem francouzsko-německého smíření. V roce 1984 se na dávném bojišti sešli Francois Mitterand s Helmutem Kohlem. Před kostnicí v Douaumontu, která se nachází několik kilometrů od Verdunu, tehdy vznikla slavná fotografie, na které se státníci drží na znamení jednoty za ruce.

Francois Mitterand a Helmut Kohl u Verdunu v roce 1984

Zdroj: ČTK/AP