V Česku vzniká nový tým, který bude prověřovat cizí propagandu

České ministerstvo vnitra sestavuje zvláštní tým, který má monitorovat ruskou i jinou zahraniční propagandu. Skupina, vznikající v rámci tzv. Auditu národní bezpečnosti, zastřešuje snahy ministerstva zahraničí, vnitra a obrany zamezit vlivu informační války ze strany Ruska i jiných mocností. Inspiruje se v zahraničí, kde podobné týmy vznikají také.

Podle ministra vnitra Milana Chovance by tým měl zahrnovat zhruba 30 lidí, kteří budou sledovat manipulace prokremelských médií i aktivity na internetu či sociálních sítích. „Je potřeba na to reagovat, je potřeba minimálně vědět, jakou cestou se to vydává,“ komentoval šéf resortu.

Propaganda Kremlu nyní cílí hlavně na Pobaltí, kde žije početná rusky mluvící menšina, a zprávy tak vycházejí v ruštině. „ Je to skutečně vážná hrozba. Myslím, že tuhle informační válku silně podceňujeme, rozhodně v ní nevyhráváme, když to řeknu jemně,“ uvádí litevský ministr zahraničí Linas Linkevičius.

Ruská vláda ale zjevně věří, že se jí zadaří i v Česku. Sputnik citoval Igora Nikolajčuka z ruského Ústavu strategických studií, který označil Českou republiku za „rozdělenou zemi“. Jsou tu dvě protichůdné tendence, zda se obracet spíš ke germánskému nebo slovanskému světu, tvrdí Nikolajčuk.

Video Události
video

Boj se šířením ruských mýtů

V Česku v současné době fungují desítky proruských webů, jež vypadají profesionálně. Neprůhledná vlastnická struktura přitom vyvolává otázky nad tím, jak jsou financovány. Na stránkách je věnováno hodně prostoru ukrajinské krizi – vláda v Kyjevě je označována za fašistický režim. Objevuje se rovněž kritika Spojených států, které prý mají v plánu ovládnout svět.

Nově vytvořený tým má podle vnitra naučit úředníky lépe sdílet informace a rychleji upozorňovat na rizika, která můžou cílené dezinformace přinášet.

„Chceme být odolní. Jsme si vědomi demokratických hodnot, ke kterým se hlásíme, a nechceme si je nechat rozmazávat.“

Lubomír Zaorálek

Ministr zahraničních věcí ČR

Na stále silnější ruskou propagandu reaguje také Brusel. Podobný tým jako v Česku vznikl už před rokem v sídle unijní šéfky diplomacie. Má bořit mýty, které Kreml v členských zemích šíří. Podle analytiků se proruské aktivity zaměřují na reálné problémy – migraci, začleňování uprchlíků, bezpečnostní hrozby. Vytrhují je z kontextu, nafukují, a tím vytvářejí emocionální napětí.

Podle německé tajné služby zkouší Kreml skrze cílené dezinformace podkopat pozici kancléřky Merkelové. Za příklad dává tzv. kauzu Líza – vymyšlené znásilnění mladé Rusky v Německu muslimskými migranty, o kterém týdny referovala prokremelská média. Od nich zprávu přebírala řada dalších.