Strach nemám, první dojem byl ale ponurý, říká Čech pracující v Černobylu

Normálně se lidé na stavbě smějí a mluví, v okolí zničeného čtvrtého reaktoru v Černobylu ale panovala ponurá atmosféra, vzpomíná na první dojem ze zamořené oblasti stavební inženýr Petr Rychetský, který pracuje na ukrajinské jaderné elektrárně na novém krytu, jenž má zabránit úniku radiace. Od černobylské tragédie uplyne 26. dubna třicet let.

„Když jsem stavbu viděl poprvé, bylo to pro mě dost depresivní. Byl jsem i na projížďce městem Pripjať. Příroda tam už požírá všechny budovy. Když jsem přišel mezi lidi, všichni měli stísněný dojem,“ vzpomíná inženýr.

Rychetský do elektrárny pravidelně dojíždí a stavbu kontroluje. Strach prý nemá, jelikož jsou všichni stále pod dohledem. Členové mezinárodního týmu u sebe mají dozimetry – přístroje, které detekují záření. Stanoveny jsou přesné limity, kterým mohou být pracovníci vystaveni. „Zatím jsem pořád pod nimi,“ podotkl Rychetský.

Na staveništi, kde roste nové pouzdro, není potřeba žádná ochrana, uvedl inženýr. Poblíž vybuchlého reaktoru se smí lidé pohybovat pouze s respirátorem a zvláštním dozimetrem, který měří denní dávku záření. Nutný je rovněž speciální oblek. „Ten musí zůstat v šatně, aby se nepřenášela kontaminace,“ poznamenal Rychetský.

Stavební inženýr pracující v Černobylu: Strach nemám (zdroj: ČT24)

Zničený reaktor nyní zastřešuje sarkofág, který byl postaven ještě v osudném roce 1986. „Je to provizorní řešení a neví se, jaká je stabilita konstrukcí pod reaktorem. Sarkofág už se rozpadá, rezne, ale hlavně není vodotěsný, prší do něj. Kontaminovaná voda se pak dostává do podloží,“ popsal současný stav Rychetský.

„Kdyby přišlo zemětřesení, hrozí reálné nebezpečí, že se (starý) sarkofág sesype a bude docházet k dalšímu úniku radiace,“ upozornil inženýr.

Výstavba nového krytu v Černobylu
Zdroj: ČT24

Projekt Nové bezpečné zapouzdření má nad sarkofág umístit 110 metrů vysoký a 250 metrů dlouhý ocelový oblouk. Stavba by měla být dokončena v listopadu příštího roku a předána jako dar mezinárodního společenství ukrajinské vládě.

Prostor mezi horním a dolním pláštěm nového pouzdra bude přetlakovaný, aby nedocházelo k úniku kontaminovaného vzduchu. „Po nasunutí bude hermeticky uzavřen. Po dokončení už radiace unikat nebude. Opláštění musí vydržet minimálně sto let,“ poznamenal Rychetský s tím, že následovat má likvidace sarkofágu, která bude probíhat mechanicky. Odsouhlasena byla už i demolice celé elektrárny - k té ale hned tak nedojde.

  • Tragédie se udála 26. dubna 1986, kdy došlo k přehřátí a následné explozi čtvrtého reaktoru. Následný radioaktivní mrak zasáhl téměř polovinu Evropy. Bezprostředně po výbuchu zemřely stovky lidí, další tisíce pak na následky nádorových onemocnění. Více než 350 tisíc lidí bylo evakuováno nebo přesídleno.