Balkánská trasa zavírá brány. Frustraci tisíců uprchlíků na makedonsko-řecké hranici přiživila bouřka

Makedonie zcela uzavřela hranici. Podle českých policistů sloužících na přechodu nepustila od pondělí do země žádného běžence. Frustrace v provizorním táboře v řeckém Idomeni vzrostla po krušné noci, kdy hustě pršelo a stany plavaly v bahně. V Řecku už uvízlo asi 37 tisíc uprchlíků. Podle srbského ministerstva vnitra se od půlnoci balkánská cesta uzavře, protože Slovinsko začne uplatňovat nový režim vstupu migrantů do Schengenu.

Slovinské ministerstvo vnitra upřesnilo, že do země budou vpouštěni „cizinci, kteří splňují stanovené podmínky; osoby, které daly najevo, že chtějí ve Slovinsku požádat o mezinárodní ochranu; jednotlivci, kterým bude vstup umožněn z humanitárních důvodů“.

„Vzhledem k novému režimu, který přijala členská země Evropské unie, si Srbsko nemůže dovolit, aby se stalo sběrným táborem pro uprchlíky, takže všechna opatření bude slaďovat s Evropskou unií a bude je recipročně uplatňovat na své jižní hranici s Makedonií a Bulharskem,“ reagovali Srbové.

Dohnalová: Uprchlíci si nejspíš najdou novou cestu

„Pro migranty to bude znamenat obrovský stres. Budou hledat novou cestu, jak se posunout dál. Nepředpokládám, že by je to úplně zastavilo od cesty do Evropy. Spousta lidí v Turecku už je tak frustrovaných, že pravděpodobně budou riskovat,“ míní Eva Dohnalová z Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR.

Do řeckého Idomeni na hranicích s Makedonií míří další a další běženci. Jde převážně o rodiny s dětmi. „Podle OSN je to rozložení čtyřicet procent děti, dvacet procent ženy a zbytek muži. Velmi složitou situaci ještě zkomplikovala noční bouřka. Nyní lidé suší věci a doufají, že nebude zase pršet, protože tábor je za hranicemi své kapacity. Lidé, kteří mají malé stany na polích, skutečně plavali v bahně,“ podotkla zpravodajka ČT Dana Zlatohlávková.

Roste tu velká nervozita, uprchlíci cítí, že posun v Evropě jde směrem, že se balkánská trasa stále přivírá a zmenšuje se jim naděje. Stále ale vidí šanci pokračovat, a proto se nechtějí od hranice hnout.
Dana Zlatohlávková
zpravodajka ČT z řecko-makedonské hranice

Hrozba v podobě epidemií

Do Idomeni zamířily týmy hygieniků, které mají zmonitorovat situaci a postarat se o prevenci kvůli možnému rozšíření nějaké epidemie. Pomoc zatím lidem poskytují humanitární organizace - třeba mezinárodní tým mobilní záchranky z Lesbu. „Řešíme hodně nachlazení, kašel, chřipky,“ konstatoval americký dobrovolník Nick Sarchet.

Podle řecké meziresortní komise by v příštím týdnu mělo vzniknout na řeckém území čtrnáct táborů o kapacitě 14 400 míst pro nouzové ubytování uprchlíků, kteří stále po stovkách pronikají na řecké ostrovy z tureckého pobřeží. „Mnozí běženci to odmítají, protože jim nejde o to zůstat v Řecku a čekat, až válka v Sýrii skončí. Tvrdí, že těmito tábory prošli a že je to stejné,“ konstatovala Zlatohlávková. 

Pracovníci Evropského podpůrného azylového úřadu (EASO) začali od pondělka distribuovat prospekty v arabštině, ve kterých jsou uprchlíci vyzýváni, aby se nechali přemístit do sběrných středisek. Text jim zároveň vysvětluje procedury, které je čekají v rámci podávání žádostí o udělení azylu.

Pracovníci je upozorňují na to, že není jejich právem si volit hostitelskou zemi. Připravují je tak na pokrok v oblasti přerozdělování uprchlíků mezi všechny státy EU.

Unijní lídři se v Bruselu dohodli na vyhoštění ilegálních migrantů z Řecka zpět do Turecka. Akce bude probíhat od zatím neupřesněného data a bude se týkat pouze nově příchozích běženců. Za každého vráceného Syřana by měly evropské státy přijmout od Turků jednoho syrského uprchlíka s nárokem na azyl.