Svět podle Fica: Pragmatismus cennější idejí, říkají expremiérka a novinář

Schopnost naslouchat a říkat, co chtějí voliči slyšet; volit jasná, jednoduchá řešení – recept, kvůli kterému Robert Fico už deset let zásadně ovlivňuje svou zemi. Spolu se stranou SMER-SD se profiluje jako sociální demokrat, pragmatismem a populismem ale dokázal přilákat třeba nacionalisty. „Problém strany je, že není rozhodně levicová ani sociálně demokratická,“ tvrdí bývalá premiérka za SDKÚ-DS Iveta Radičová a šéfredaktor Denníku N Matúš Kostolný.

Video Události komentář
video

Radičová: Bojovat proti Ficovi je složité. Musíte být také pragmatičtější než on

Na Slovensku se začalo volit v 7:00, hlasování skončí dvě hodiny před půlnocí. Konečné výsledky by měly být známy v neděli.

Kampaň k volbám poznamenala migrační krize, během které se Ficova vláda postavila proti přerozdělování uprchlíků mezi členské státy EU na základě povinných kvót a rozhodnutí o kvótách loni napadla u unijního soudu.

Letos se do popředí předvolební kampaně zase dostaly protesty zdravotníků a učitelů kromě jiného za vyšší mzdy, což odstartovalo debatu o vzdělávacím systému a špatném stavu slovenského zdravotnictví.

Právě od těchto protestů Ficově straně SMER-SD výrazně klesly volební preference, nejvíce křesel v Národní radě ale podle všeho získá právě ona. Menších stran se však může do parlamentu dostat více než nyní a vyloučena není ani širší koalice proti Ficovi. Podobná spolupráce v minulosti fungovala mezi čtyřmi stranami, s čímž má zkušenosti i někdejší pravicová premiérka za SDKÚ-DS Iveta Radičová (v letech 2010-2012).

Bývalá slovenská premiérka Iveta Radičová

Iveta Radičová

Bývalá slovenská premiérka

 „Myslím, že problémem politické scény Slovenska je především existence pragmatické strany SMER-SD, který není typickým sociálně-demokratickým subjektem ani tento typ politiky neprosazuje. Vyhranit se vůči němu je více než problematické, protože byste museli být rovněž pragmatičtí.“ 

Iveta Radičová

Bývalá slovenská premiérka

Ficovi, který pravděpodobně ztratí nadpoloviční většinu, ale může nahrát vzestup nacionálně laděné Slovenské národní strany – někdejšího parlamentního spojence, jak připomíná šéfredaktor Denníku N Matúš Kostolný. Představy o pravo-levém rozdělení politiky tak jsou na Slovensku stále méně relevantní. To podle Kostolného platí i o řadě stran z tzv. pravicové opozice.

 

Odcházející šéfredaktor Matúš Kostolný

Matúš Kostolný

Šéfredaktor, Denník N

„Ona (strana SMER-SD) není ani náhodou levicová, ani náhodou není sociálně demokratická. Je to strana, která byla schopná posbírat hlasy bývalých voličů HZDS, nacionalistů, lidí, kteří potřebují silnou ruku. Není levicová programově ani svým konáním. Je to strana populistická, která je schopná přinášet líbivá, jednoduchá řešení.“

Matúš Kostolný

Šéfredaktor, Denník N
Podle průzkumů veřejného mínění, jejichž výsledky byly kvůli moratoriu zveřejněny naposledy před dvěma týdny, by se do sněmovny mohlo dostat až osm politických stran a hnutí. Popularita hned několika z nich se ale pohybovala kolem hranice pěti procent, jejíž zdolání ve volbách je podmínkou pro získání křesel ve sněmovně. Volební zisky stran a hnutí patrně ovlivní nerozhodnutí voliči. Účast ve volbách by se podle odhadů mohla pohybovat mezi 55 až 60 procenty, před čtyřmi lety dosáhla 59,11 procenta.