Ministři zahraničí zemí Evropské unie se shodli, že zruší sankce proti 170 představitelům běloruského režimu a třem běloruským firmám. Embargo na dovoz zbraní ale nadále trvá. V platnosti zůstanou rovněž sankce vůči čtyřem konkrétním osobám, které se před lety podílely na zmizení aktivistů.
Konec sankcí vůči Bělorusku – Brusel zachová jen zbrojní embargo
Unie na konci října pozastavila na čtyři měsíce sankce vůči třem běloruským společnostem a 170 Bělorusům, včetně prezidenta Alexandra Lukašenka. Brusel ocenil zejména srpnové propuštění politických vězňů a Lukašenkovu roli prostředníka mezi Ruskem a Západem v době ukrajinské krize. Loni v únoru hostil mimo jiné klíčový summit o Ukrajině, kde vznikly nejnovější mírové dohody.
Šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová uvedla, že situace v Bělorusku vykazuje „pozitivní trend“, přesto má daleko k ideálu. „Souhlasili jsme s tím, že se budeme kriticky angažovat. Někdo prosazoval více kritiky, někdo více angažovanosti,“ poznamenala.
EU zruší většinu sankcí proti Bělorusku (zdroj: ČT24)
Zaorálek: Stav lidských práv v Bělorusku musíme dál sledovat
Brusel je stále znepokojen stavem lidských práv v zemi. Unie také protáhne o další rok sankce vůči čtyřem představitelům běloruských bezpečnostních sil, kteří jsou spojováni se zmizením dvou opozičních politiků, podnikatele a novináře.
Podle šéfa české diplomacie Lubomíra Zaorálka EU očekává i úpravy volebního zákona na doporučení Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
„Bělorusko je ochotno spolupracovat na úpravě, která učiní transparentnější průběh příštích parlamentních voleb v roce 2016,“ řekl český ministr. Sledovat podle něj bude ale také třeba další vývoj v oblasti médií a dodržování základních práv. V zemi například od roku 2000 nevznikla žádná nová politická strana.
Alexandr Lukašenko a Vladimir Putin
Podle Zaorálka se nyní otevírá prostor pro hospodářskou spolupráci s Běloruskem. „Je pravda, že Bělorusko se teď nenachází v dobré situaci, je tu silná vazba na ruskou ekonomiku,“ podotkl ministr. Také tato vazba na východního partnera, který má nyní vlastní hospodářské potíže, je podle něj nejspíš jedním z důvodů, proč země hledá posílení spolupráce s EU.
Naše sankce jsou politický nástroj, ne politika. Umíme je také odvolat, ne jen přijímat. Je to i dobrý signál také pro proevropské síly v Bělorusku.
Zástupci běloruské opozice rozhodnutí EU odsoudili. „Je uspěchané, neodpovídá politické realitě v Bělorusku. Tlak na občanskou společnost, média a politické strany se nesnižuje,“ uvedl na podzim předák běloruských křesťanských demokratů Vital Rymaševski.
Lukašenkovy vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ochladly poté, co běloruský prezident odmítl uznat ruskou anexi Krymu a odmítl se připojit k ruskému embargu na dovoz potravin z EU. Na druhou stranu dodal, že Minsk zůstává věrným spojencem Moskvy a v případě války se Západem bude Bělorusko na straně Ruska.
Lukašenko stojí v čele bývalé sovětské republiky přes dvě desítky let let. Hlavou státu byl zvolen už pětkrát – podle mezinárodních pozorovatelů se ale naděje na pokrok nenaplnily.