Razie a zatýkání. Represe vůči Tatarům na Krymu neberou konce

Tataři si stěžují na pokračující pronásledování proruskými úřady na Krymu. Jen ve čtvrtek bylo při raziích zadrženo dvanáct lidí. Podle některých zdrojů akce stále pokračuje. Muslimská menšina brojí proti anexi poloostrova Ruskem v roce 2014. Bezdůvodné zásahy, domovní prohlídky, zatýkání a výslechy považuje za zastrašování. Policie tvrdí, že jde o operaci v rámci boje proti terorismu.

Krymští Tataři
Zdroj: ČTK/AP Autor: Alexander Polegenko

Při čtvrtečních domovních prohlídkách v desítce domů krymských Tatarů, provedených zejména v Jaltě a v Aluště, bylo zadrženo celkem dvanáct lidí, uvedl jeden z představitelů Tatarů Zajr Smedlija. Čtyři osoby prý zůstaly ve vazbě, včetně obhájce lidských práv Emira Usejna Kukua.

Krymská prokurátorka jmenovaná ruskými úřady Natalja Poklonská podle deníku Ukrajinska pravda uvedla, že tito lidé jsou stíháni kvůli činnosti v rámci organizace Chizb Tachrir, která je v Rusku zakázaná jako teroristická formace.

Nová vlna represí

Krymský obhájce Emil Kyrbedinov serveru Krym.Realii řekl, že razie stále pokračují a jejich celkový počet proto zatím není jasný. Tak rozsáhlé zásahy v obydlích Tatarů lze ale už nyní hodnotit jako „represe a zastrašování“, zdůraznil advokát.

„Na Krymu začala nová vlna represí vůči Tatarům,“ reagovalo na operace ruských silových struktur neformální tatarské shromáždění medžlis. Perzekuce se podle něj vyznačovaly „porušeními zákona“.

Organizace Human Rights Watch (HRW) loni upozornila, že krymské úřady pronásledují lidi, kteří se odvážili otevřeně kritizovat počínání Ruska na poloostrově. Záminkou je často boj proti náboženskému extremismu nebo proti obchodu s drogami či zbraněmi.

Lidé jsou nuceni zříkat se ukrajinského občanství pod hrozbou, že se stanou zahraničními běženci ve vlastní zemi nebo budou deportováni. Tatarská média jsou pod drobnohledem a dva lídři krymských Tatarů Džamilev a Čubarov pět let nesmějí na Krym.

Krymští Tataři, kterých je čtvrt milionu na poloostrově se zhruba 2,3 milionu obyvatel, vždy Ukrajině zachovávali věrnost. Před přičleněním k Rusku opakovaně vyjadřovali obavy o svůj osud s odkazem na historické zkušenosti.

Ještě za druhé světové války je sovětský vůdce Josif Stalin nechal kvůli obviněním z kolaborace deportovat především do středoasijských sovětských republik. Legálně se mohli vrátit na Krym až po několika desetiletích.