Vyhostíme až 80 tisíc migrantů, oznámilo Švédsko

Švédsko vyhostí až 80 tisíc migrantů, kteří do země přišli v loňském roce. Podle tamního ministra vnitra Anderse Ygemana budou muset pryč neúspěšní žadatelé o azyl. Vláda už pověřila policii a imigrační úřad, aby důsledně dohlédly na jejich dobrovolný odchod nebo vyhoštění. Švédsko patří spolu s Německem a Rakouskem k nejčastějším cílům běženců.

Loni požádalo o azyl ve Švédsku 163 tisíc migrantů, což je v přepočtu na obyvatele nejvyšší číslo v Evropě. Donedávna jedna z nejvstřícnějších zemí vůči migrantům nyní oznámila, že se chystá desetitisíce migrantů vyhostit. „Mluvíme o počtu 60 tisíc, ale mohl by se vyšplhat až na 80 tisíc,“ citovala Ygemana švédská média.

Ministr ale později na Twitteru uvedl, že nechce spekulovat, kolik lidí má šanci dostat azyl, s tím, že rozhodnutí je na úřadech a soudech.

Ty, kteří neodjedou dobrovolně, chce Ygeman deportovat pomocí charterových letů, což může trvat až několik let. Podle novináře Carla Rüstera se už zrychlilo azylové řízení a probíhají jednání o repatriaci migrantů s Afghánistánem a Marokem.

Podle švédského premiéra Stefana Löfvena je současná situace v zemi neudržitelná. Stockholm už proto zavedl kroky vedoucí k omezení počtu přijímaných běženců včetně hraničních kontrol. Premiér také prohlásil, že pokud země EU do dvou měsíců nenajdou společnou řeč v otázce řešení migrační krize, hrozí rozpad osmadvacítky.

Nedávno vyšlo najevo, že Švédové zamlčovali sexuální útoky migrantů na mladé dívky podobné těm, které se odehrály o silvestrovské noci v Kolíně nad Rýnem a dalších velkých německých městech.

Švédská policie žádá v souvislosti s migrační krizí o posily. Na začátku týdne byl také ve městě Molndal v blízkosti Göteborgu zatčen patnáctiletý žadatel o azyl poté, co byla ubodána 22letá zaměstnankyně zdejšího azylového centra. „Doufám, že se nerozšíří obavy z toho, že přibude podobných případů, když se Švédsko rozhodlo přijímat nezletilé uprchlíky bez doprovodu,“ uvedl Löfven.

Dánové budou migrantům zabavovat cennosti

Vůči běžencům přitvrzují rovněž další skandinávské státy. Dánští poslanci tento týden odsouhlasili zákon, podle něhož úřady budou moci žadatelům o azyl vzít cennosti a hotovost ve výši 36 tisíc korun kvůli spoluúčasti na financování péče. Návrh kritizovaly lidskoprávní organizace i Brusel. Ozývaly se hlasy, že se Dánové k migrantům chovají jako nacisté k židům během holocaustu.

Limity se snaží nastavit i Německo. „Musíme najít nějaký kompromis, rovnováhu. Nebuďme příliš rychle pesimističtí. Pořád věřím, že to můžeme zvládnout. Samozřejmě musíme razantně snížit počet uprchlíků a taky na tom už pracujeme, ale těm, kteří se už do Německa dostali, musíme ukázat, že jsme zemí, kde je místo i pro ostatní,“ míní kancléřka Angela Merkelová.

Německá kancléřka Angela Merkelová
Zdroj: ČTK/AP
Autor: Markus Schreiber

Obavy spolustraníků Merkelové z křesťansko-demokratické unie ale sílí. Podle šéfa CSU a premiéra bavorské vlády Horsta Seehofera může pokračování této politiky stát Merkelovou místo a taky zhoršit celou situaci v zemi. „Pokud nestanovíme horní hranici pro počet uprchlíků, bude to mít dramatické dopady na naši schopnost je integrovat, na zajištění státních výdajů, na bezpečnost v zemi, na funkčnost státní správy,“ konstatoval Seehofer.

Z Německa už někteří žadatelé o azyl odletěli zpět do vlasti poté, co se jejich sny o lepším životě rozplynuly. „Mému manželovi se líbila myšlenka, že se tam vydáme. Viděl ostatní a chtěl se přidat. Ale situace tam je o hodně horší. Byli jsme tam zhruba tři měsíce a nedostali jsme nic. Jen málo špatného jídla. Dávali nám trochu chleba, sýr a kus okurky. Kdo by mohl přežít mrazivou zimu s takovým málem? Naše děti brečely hlady,“ podotkla žena, která se vrátila do Kurdistánu.

„Bohužel jsem neviděl to, o čem jsem snil, že uvidím. Šel jsem tam za lepším životem, místo toho jsem ho ztratil. Trpěl jsem nedostatkem, tak jsem se rozhodl vrátit zpátky. Lidská práva v Evropě, tak jak o nich mluví světové organizace, neexistují.“

Kurd, který opustil Německo

Video Události
video

Události: EU hledá způsob, jak deportovat neúspěšné azylanty

Události: EU hledá způsob, jak deportovat neúspěšné azylanty

Někteří zklamaní migranti opouštějí Německo

Švédsko plánuje vyhostit až 80 tisíc migrantů

Novinář Rüster: Kromě švédské krajní pravice Schengen bez Řecka nikdo nechce

 

I přes chladné počasí mezitím stále míří na starý kontinent další a další uprchlíci. Podle OSN jich do Řecka dorazilo od začátku roku 46 tisíc – asi dvě stě z nich zemřelo.

Evropská komise ve středu zveřejnila zprávu, v níž kritizuje Řecko za to, že nedostatečně chrání hranici Schengenu. Mluvčí vlády v Aténách to označila za nekonstruktivní přístup a připomněla, že EU slíbila přerozdělit 160 tisíc uprchlíků, kteří jsou již v Řecku a v Itálii. Zatím si ale členské státy EU rozebraly pouhých pár stovek běženců.