Minsk – Bělorusko dnes vyzvalo polského velvyslance v Minsku a vedoucího stálé mise Evropské unie, aby opustili zemi. Ke konzultacím zároveň povolalo do Minska své velvyslance ve Varšavě a Bruselu. Jde o reakci na rozšíření protiběloruských sankcí, o němž se v pondělí rozhodlo v Bruselu. Běloruské ministerstvo v prohlášení uvedlo, že velvyslanci Polska a EU by měli ve Varšavě a v Bruselu „tlumočit pevné stanovisko běloruské strany o nepřijatelnosti nátlaku a sankcí“. Země Evropské unie v reakci uvedly, že odvolají své velvyslance z Minska.
Bělorusko a EU spustily diplomatickou válku
Minsk také oznámil, že zakáže vstup do země těm občanům států EU, kteří se na rozšíření protiběloruských sankcí podíleli. Pokud budou podobná opatření pokračovat, „přijme Bělorusko další kroky k ochraně svých zájmů,“ uvedlo v prohlášení běloruské ministerstvo. „Doufáme, že odpovědní činitelé EU a jejích členských států si uvědomí zhoubný dopad silových postupů.“
Unie na to vzápětí zareagovala. „Jako projev solidarity a jednoty bylo dohodnuto, že velvyslanci všech zemí EU v Minsku budou povoláni do svých mateřských metropolí ke konzultacím,“ prohlásila šéfka unijní diplomacie Ashtonová. „Všechny členské státy EU rovněž povolají běloruské velvyslance na svá ministerstva. Situaci budeme dál pozorně sledovat,“ dodala. V dohledné době tak opustí Minsk i český chargé d'affaires. „Je to velmi silné gesto EU,“ poznamenal mluvčí ministerstva zahraničí Vít Kolář.
Telefonát Miroslava Karase (zdroj: ČT24)
Evropská unie v pondělí rozšířila o 21 lidí seznam běloruských občanů, které sankce postihují - zejména policistů a představitelů justice. Osoby uvedené na seznamu, kterých je nyní 231, nesmějí vstoupit na území EU a jejich účty v západních bankách jsou zablokovány. Už dříve EU zablokovala prodej zbraní Bělorusku a sestavila také černou listinu běloruských podniků napojených na Lukašenkovo okolí. Veškeré aktivity těchto firem na amerických a západoevropských trzích jsou nyní zmrazeny.
Evropská unie spolu s USA vyhlásila sankce proti Bělorusku počátkem loňského roku v reakci na silnou vlnu represí, které režim prezidenta Alexandra Lukašenka rozpoutal proti opozici.