Ředitelé odešli z polské televize. Kontrolu nad ní pomalu přebírá vláda

Ředitelé jednotlivých stanic polské veřejnoprávní televize TVP odstoupili k poslednímu dni uplynulého roku ze svých funkcí. Jde o reakci na čtvrteční schválení novely zákona o veřejnoprávních médiích v parlamentu, která dává vládě možnost dosazovat do vedení veřejnoprávních médií své lidi.

Budova polské veřejnoprávní televize
Zdroj: ČTK/PAP Autor: LESZEK SZYMANSKI

Ředitelé TVP1 Piotr Radziszewski, TVP2 Jerzy Kapuściński, šéfka TVP Kultura Katarzyna Janowská a šéf televizní informační agentury Tomasz Sygut složili své rezignace do rukou ředitele TVP Janusze Daszczyńského.

Kontroverzní novela počítá s tím, že vstupem zákona v platnost skončí mandáty dosavadních členů vedení a dozorčích rad Polské televize a Polského rozhlasu. K oficiální publikaci zákona chybí už jen podpis prezidenta Andrzeje Dudy, což ale představuje víceméně formalitu, protože hlava státu v Polsku má k vládní straně Právo a spravedlnost (PiS) velmi blízko.

Video Události
video

UDÁLOSTI: Polská televize vstoupila do nového roku takřka bez vedení

Konkurzy na vedení veřejnoprávních médií končí. Vybírat bude ministr

Změny, které vyvolaly kritiku ze strany opozice a nelibost v Bruselu, umožní nové vládě dosazovat do vedení veřejnoprávní televize a rozhlasu své lidi. „Právo a spravedlnost chce u veřejnoprávních médií ozdravit organizační struktury, personální složení a zdecimované financování,“ shrnula cíle změn poslankyně vládní strany Elzbieta Kruková.

Jakmile nová ustanovení začnou platit, pravomoc jmenovat a odvolávat šéfy veřejnoprávní televize a rozhlasu přejde na ministra státního pokladu. Dosud byly řídící funkce a dozorčí rady ve veřejnoprávních médiích obsazovány na základě veřejných konkurzů.

Video Zprávy
video

Polská vláda pomalu přebírá kontrolu nad médii

Podle vládní strany totiž novináři v současné době opomíjejí křesťanství a tradice, přejímají zprávy ruské propagandy a údajně příliš kritizují. „Pokud si média představují, že se budou v příštích týdnech věnovat kritice našich změn či našich návrhů změn, pak je nutné s tím přestat. Veřejnoprávní média nejsou od toho, aby byla stranou v politickém sporu. Jsou od toho, aby věcně informovala občany. Ale to nedělají,“ uvedl předseda poslaneckého klubu PiS Ryszard Terlecki.

„Chceme přebudovat polská veřejnoprávní média, posílit jejich strukturu, financování, lidské zdroje, ale hlavně je vrátit zpátky Polákům.“

Elżbieta Kruková

poslankyně PiS

Už schvalování normy doprovázela bouřlivá parlamentní debata, v níž opozice vyčítala jednobarevné vládě, že se snaží ovládnout veřejnoprávní média. „To není mediální zákon, to je kádrový zákon,“ prohlásila Urszula Augustynová z nejsilnější opoziční strany Občanská platforma (PO). Na adresu vládního tábora padaly výčitky, že importuje do Polska ruské mravy a zavádí v zemi diktaturu. Polská média jsou totiž jen jednou z položek na seznamu legislativních a personálních změn, které PiS provádí od svého říjnového nástupu k moci.

Brusel chce vysvětlení

Evropská komise nicméně po Varšavě požaduje vysvětlení, jak si vláda představuje uvedení mediálního zákona do praxe. 

„Svoboda a pluralismus médií jsou zásadní pro pluralitní společnost v členské zemi, která respektuje společné hodnoty, na nichž stojí Unie.“

Frans Timmermans

místopředseda Evropské komise

Od pátku proti novelizaci zákona protestuje první program polského státního rozhlasu: každou hodinu střídavě hraje polskou hymnu a Ódu na radost, která je neoficiální hymnou Evropské unie. „Zákon je ohrožením plurality a svobody slova v médiích,“ zdůvodnil akci ředitel kanálu Jedynka Kamil Dabrowa.

Političtí odpůrci vyčítají vládě konzervativců, že se urychleně snaží upevnit si kontroverzními kroky moc. Poukazují také na spory kolem složení ústavního soudu a schválení zákona o této vrcholné justiční instanci.