Oranžová revoluce, Majdan. Události, které měnily směřování Ukrajiny. Oběma předcházela ztráta důvěry ve vedení země. Stejná, jaká teď možná straší prezidenta Petra Porošenka. Za jediný rok v něj ztratilo důvěru 30 procent Ukrajinců - věří mu už jen 17 procent voličů. To je méně než v případě jeho předchůdce Viktora Janukovyče. Vláda premiéra Jaceňuka je na tom ještě hůře, s její prací je spokojeno jen 8 procent Ukrajinců.
Podpora Porošenka klesá. Podle výzkumu je nižší, než jakou měl od Ukrajinců Janukovyč
Ukrajinistka Víchová nevidí pokles Porošenkovy popularity tragicky (zdroj: ČT24)
Ukrajinistka Lenka Víchová nepovažuje pokles důvěry v prezidenta Porošenka za vyloženě alarmující trend. „Pro Ukrajince je to zcela běžné. Ten, kdo vyhraje volby, u nich pak minimálně po roce začne velmi ztrácet na popularitě. Neviděla bych to tak tragicky,“ tvrdí Víchová.
Zároveň poukazuje na výsledky průzkumu, podle jehož výsledků trápí Ukrajince nejvíce válka. „Na druhém místě je korupce. Ekonomické podmínky a nezaměstnanost jsou až na dalším místě,“ dodává Víchová.
Komentátor a publicista Jefim Fištejn poznamenává, že Ukrajina stabilizovala své hospodářství. „Došlo k zastavení katastrofálního propadu HDP. Paralelně s vedením války musela Ukrajina za jediný rok zcela přeorientovat svou ekonomiku,“ zdůrazňuje Fištejn s tím, že předpovědi pro rok 2016 slibují dvou a půl procentní růst ukrajinské ekonomiky.
Srovnání popularity ukrajinských prezidentů
Porošenko připustil, že nyní je důležité vykázat skutečné výsledky boje s korupcí
Ukrajinská vláda se snaží ukázat, že prosazuje reformy a bojuje s hluboce zakořeněnou korupcí. Výměnou za to má Kyjev během čtyř let získat od mezinárodních věřitelů zahrnujících Mezinárodní měnový fond či Evropskou unii celkem 40 miliard dolarů (bezmála bilion korun).
„Hlavní reformou, se kterou jsme začali a která má dnes už kompletní institucionální strukturu, je boj s korupcí,“ ujistil Porošenko při nedávném výročí dvou let od událostí na Majdanu a poukázal na zřízení funkce protikorupčního prokurátora, který je podle něj naprosto nezávislý. Nyní je však důležité vykázat „skutečné výsledky,“ připustil.
Abyste měli další šanci na demokracii a zajistili jste, že vám nevyklouzne, musíte zastavit rakovinu korupce. Kulturu beztrestnosti, která Ukrajinu mrzačí po desítky let.
Za další kroky na cestě reforem prezident označil ústavní změny, které mají vést k decentralizaci moci a k nezávislosti soudnictví; následujícím krokem mají být daňové změny a reformy státní správy.
Za úspěšné považuje Porošenko též kroky směřující k diverzifikaci a transparentnosti energetiky, restrukturalizaci ukrajinského dluhu a k očistě bankovního systému, díky čemuž se podle něj Ukrajině podařilo vyhnout se státnímu bankrotu, který se před rokem zdál nevyhnutelným.
Fištejn: Předpovědi, že dojde k bankrotu Ukrajiny, se nenaplnily (zdroj: ČT24)
V normandském formátu se hovořilo o přípravě místních voleb v Donbasu
Nejvyšší představitelé Ukrajiny, Francie, Německa a Ruska potvrdili své odhodlání prosazovat příměří na východě Ukrajiny. Uvedli to podle úřadu francouzského prezidenta během společné telefonické konference, při níž hodnotili plnění mírových dohod na proruském východě Ukrajiny.
Německá kancléřka Angela Merkelová, ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident François Hollande a jejich ukrajinský kolega Petro Porošenko zvlášť hovořili o přípravách místních voleb v Donbasu, které se mají konat začátkem roku 2016.
Konzultace proběhla v tzv. normandském formátu. Podobná rokování k Ukrajině se tak označují od června minulého roku, kdy během oslav vylodění spojenců za druhé světové války ve francouzské Normandii spolu Porošenko, Putin, Hollande a Merkelová poprvé hovořili o ukrajinské krizi.
Normandská čtyřka zachraňovala křehké příměří (zdroj: ČT24)