Polským parlamentem prošel kritizovaný zákon o ústavním soudu

Polský senát schválil kontroverzní zákon o ústavním soudu, s nímž přišla nová konzervativní vláda. Podle opozice však novela zcela ochromí činnost nejvyšší soudní instance v zemi. Zákon nyní čeká na podpis prezidenta Andrzeje Dudy. Zatím není jasné, zda tak učiní, jeho kancelář nicméně uvedla, že rozhodnout se má v ústavním termínu 21 dní.

Polský senát
Zdroj: ČTK/PAP Autor: Paweł Supernak

Podle agentury DPA hlasovalo pro novelu 58 senátorů, zatímco 28 jich bylo proti. Jeden se hlasování zdržel. Dolní komora polského parlamentu zákon schválila již v úterý. Parlament tak podpořil zákon navzdory odporu nejen opozice, ale i soudců, západních politiků a také desítek tisíc občanů, kteří proti němu demonstrovali v ulicích měst.

Ústava dává prezidentovi 21denní lhůtu, aby zákon podepsal a nařídil jeho zveřejnění v úředním věstníku. Duda ale také může požádat ústavní soud, aby prověřil slučitelnost zákona s ústavou, což požaduje například veřejný ochránce práv či polská soudní rada. Pokud by ústavní soud novelu posvětil, musí ji prezident podepsat. Kdyby naopak nejvyšší soud země našel v novele rozpory, může prezident podepsat zvláštní právní akt s opominutím neústavních částí, nebo návrh zákona vrátit zpět parlamentu k přepracování.

K situaci se vyjádřila i Evropská komise. Místopředseda komise Frans Timmermans vybídl Varšavu, aby respektovala právní stát, a také ji požádal, aby neuplatňovala kontroverzní novelu zákona o ústavním soudu, dokud se v Polsku neobjasní její důsledky pro nezávislost nejvyšší soudní instance.

Nejméně třináct členů soudu má rozhodovat dvoutřetinovou většinou

Novela počítá s tím, že místo pětičlenného soudního senátu by většinu sporů muselo napříště rozhodovat nejméně 13 členů ústavního soudu, a to nikoli prostou většinou, jako dosud, ale dvoutřetinovou. Jinak věc zůstane nerozhodnutá. To podle kritiků povede k faktické paralyzaci této instituce, do jejíchž řad vládní strana Právo a spravedlnost (PiS), ovládající většinu v parlamentu, nedávno zvolila pět „svých“ soudců.

Byl to právě senát ústavního soudu, který začátkem prosince uznal za neústavní předchozí novelu, která zrušila říjnovou volbu jiné pětice soudců, již provedl ještě minulý parlament, ovládaný dnes opozičními liberály z Občanské platformy (PO).

Ústavní soud v Polsku
Zdroj: ČTK/PAP
Autor: Paweł Supernak

Série změn po volebním vítězství Práva a spravedlnosti

Nejde o jedinou změnu v Polsku, nová vláda PiS během prvních týdnů po říjnovém triumfu v parlamentních volbách naráz vyměnila skupinu šéfů tajných služeb a dalších bezpečnostních orgánů, dosadila do vedení státu několik lidí s problematickou minulostí. Oponenti nového režimu hovoří o tom, že vůdce PiS Jaroslaw Kaczyński kráčí ve šlépějích maďarského premiéra Viktora Orbána. Proti krokům vlády se v polských městech v posledních týdnech scházejí desetitisícové demonstrace.

Šéf lucemburské diplomacie Jean Asselborn, jehož země nyní předsedá EU, varoval, že vývoj ve Varšavě připomíná cestu diktátorských režimů v postsovětských státech, a že po zrušení nezávislosti soudnictví lze očekávat i omezení svobody slova. EU má však povinnost zajistit respektování základních svobod, a proto by měla konat.