Jen 29 stran má nový návrh závěrečné dohody pařížské konference OSN o klimatických změnách. Představen byl dva dny před předpokládaným závěrem summitu, některé klíčové spory ale stále nebyly vyřešeny. Dohoda o snižování emisí skleníkových plynů má nahradit Kjótský protokol z roku 1997.
Klimatická konference připravila další návrh dohody, v klíčových oblastech ale stále není jasno
„Odstranili jsme tři čtvrtiny závorek,“ řekl delegátům konference COP21 francouzský ministr zahraničí Laurent Fabius, když jim nový návrh předával. Vyjednávači text výrazně zhustili, předcházející pracovní verze závěrečného dokumentu měla 48 stran.
Mnohé zásadní části nové verze dokumentu stále obsahují vynechaná volná místa, různé varianty pojmů či hned několik zcela odlišných formulací, o jejichž přesném znění se dál vyjednává. Nyní je v dokumentu 47 částí ve variantách a stále 366 závorek s různými možnostmi pojmů. Ve třech variantách je například stále znění hned druhého, klíčového článku textu, týkajícího se „smyslu dohody“.
Podle první verze je cílem udržet stoupání teplot pod dvěma stupni Celsia. Druhá zmiňuje udržení teplot „výrazně pod dvěma stupni“ s upozorněním, že pro některé části světa znamená oteplování nad 1,5 stupně výrazné riziko. Třetí – nejpřísnější – možnost předpokládá cíl pod 1,5 stupně Celsia.
Jinou nedořešenou otázkou dál zůstávají peníze, tedy způsob a míra příspěvků vyspělých zemí těm méně rozvinutým na pomoc se snižováním emisí a následky klimatických změn. Cílem je přitom mít 100 miliard dolarů (zhruba dva biliony korun) ročně do roku 2020 na pomoc nejméně rozvinutým zemím.
John Kerry na pařížské klimatické konferenci
Americký ministr zahraničí John Kerry oznámil, že Spojené státy zdvojnásobí k roku 2020 na 860 milionů dolarů svou pomoc státům, které jsou klimatickými změnami nejvíce ohrožené. „Dnes nedokončujeme střechu. Dnes pokládáme základy, na kterých bude možné dál stavět,“ prohlásil Kerry na jednání, pořádaném na výstavišti v Le Bourget na okraji francouzské metropole.
Kerry vyzval účastníky konference, aby se snažili dodržet původně stanovený termín k dohodě, tedy pátek. Diplomaté a další účastníci jednání už ale předpokládají, že jednat se bude přinejmenším do soboty.
Podle řady zemí nynější kompromis nestačí
Řada zemí, včetně EU a Spojených států, dala před večerním jednáním najevo, že nynější kompromis je málo a trvá odhodlání prosadit co nejambicióznější podobu budoucí Pařížské dohody. „Nepřijmeme žádnou minimalistickou verzi,“ upozornil na večerní tiskové konferenci ministr zahraničí Marshallových ostrovů Tony de Brum. Právě tichomořské ostrovy, které se obávají zvyšování hladin oceánů, patří mezi nejaktivnější zastánce vysokého nastavení cílů dohody.
Pařížská klimatická konference
Spolu s ministrem na brífinku vystoupil eurokomisař pro energetiku a ochranu klimatu Miguel Arias Caňete či německá ministryně životního prostředí Barbara Hendricksová. Koalici, která chce prosadit co nejvyšší cíle dohody, tvoří nyní podle nich okolo stovky „velkých, malých, bohatých i chudých“ zemí, včetně Spojených států.
Podle eurokomisaře středeční návrh závěrečného dokumentu „není dostatečně odvážný a ambiciózní“ a konferenci ještě čeká dlouhá cesta k dohodě. Německá ministryně Hendricksová upozornila na požadavek jednou za pět let revidovat plnění slíbených klimatických cílů a také případně umožnit zemím zvýšit jejich závazky.
Brabec: Abychom dosáhli limitu růstu teploty o 1,5 stupně, závazky by musely být obrovské (zdroj: ČT24)