Je vymýcení slečen skutečným projevem rovnoprávnosti?

Cesson-Sévigné (Francie) - Úřady západofrancouzského Cesson-Sévigné přestaly od ledna jako oficiální oslovení používat výraz „slečna“ s tím, že ani muže nikdo nerozlišuje na ženaté a svobodné. Německo se rozloučilo se svými Fräulein v roce 1972, Miss jsou na ústupu v anglofonních zemích. Starosta města Michel Bihan opírá rozhodnutí vymýtit z oficiálních dokumentů oslovení Mademoiselle o evropskou chartu rovných práv mužů a žen. Jeho město ale není zdaleka první, které se slečnami skoncovalo. V roce 2007 už tak učinila i radnice nedalekého Rennes.

Bihan byl podle BBC v roce 2008 zvolen na základě kampaně, která slibovala eliminaci veškeré nerovnoprávnosti. „Chceme se vyhnout diskriminačním nebo nediskrétním výrazům. Používání dvou odlišných termínů pro ženy podle toho, zda jsou, nebo nejsou vdané, je diskriminace žen, jelikož podobné rozlišení v případě mužů neexistuje,“ vysvětluje radnice šestnáctitisícového města. V korespondenci s úřady jsou oslovovány jako Madame všechny ženy od dospívajících dívek. Podobně i muži jsou všichni Monsieur od chvíle, kdy odrostou z krátkých kalhot.

Symbol není všechno

„Je to pro nás přirozené rozhodnutí. Je to symbolické, jedno z gest mezi mnohými,“ řekl Bihan. Nad debatou kolem slečen se ale pozastavuje francouzská žurnalistka a esejistka Agnes Poirierová. Je pro Francouzky důležitější to, že budou od čtyř let oslovovány jako Madame, anebo to, že jsou jejich matky placeny za stejnou práci stejně jako muži, ptá se. Je důležitější už nikdy nezaslechnout slovo Mademoiselle, anebo jistota, že ženy seženou v jeslích místo pro své tříměsíční dítě? Je důležitější zakázat slovo, které má pouze kulturní význam, anebo dostat víc žen do parlamentu? Měly bychom se poučit od svých matek, které v 70. letech v debatě o oslovení rozhodly, že kampaně je třeba vést o důležitějších tématech, uzavírá Poirierová.