Separatisté vykázali z Luhansku humanitární organizace, končí i Člověk v tísni

Společnost Člověk v tísni přišla o povolení působit v povstaleckém Luhansku. Stejně dopadlo dalších devět humanitárních organizací včetně Lékařů bez hranic. Důvody odebrání akreditace nejsou jasné. V Luhansku bude dále fungovat pouze Červený kříž - utrum mají i agentury OSN. Blíží se přitom zima a humanitrání pomoc potřebují v oblasti statisíce lidí.

Na pozastavení práce humanitárních organizací ve čtvrtek v New Yorku upozornil šéf humanitárních operací OSN Stephen O'Brien. Luhanští povstalci podle něj vyzvali humanitární organizace, aby v pátek a v sobotu oblast opustily.

Člověk v tísni: Důvody neznáme

Podle vicepremiéra separatistické vlády v Luhansku Vasilije Nikitina akreditaci nedostaly organizace, které v samozvané luhanské „lidové republice“ pracovaly poměrně dlouho. „S velkou lítostí mohu jmenovat organizaci Člověk v tísni, která rovněž hrubě porušila naše podmínky,“ konstatoval představitel Nikitin. Povolení nebylo vydáno „z těch či oněch příčin, z odůvodněných příčin“, poznamenal pouze povstalec.

„Žádné konkrétní výtky nám nesdělili,“ řekl ČT24 mluvčí Člověka v tísni Tomáš Urban. Humanitární práce musely být podle něj pozastaveny před třemi měsíci, od té doby organizace čekala na rozhodnutí úřadů ohledně akreditace.

Člověk v tísni měl na místě asi dvacetičlenný tým složený převážně z místních obyvatel. „Starostové obcí, kde působíme, se za nás postavili, přesto nedokázali rozhodnutí správců území nějak zvrátit,“ uvedl Urban. 

„Nejsme si vědomi toho, že bychom porušili nějaká pravidla. Nedostali jsme ani písemné formální prohlášení,“ podotkl ředitel společnosti Šimon Pánek. Podle Pánka si na organizaci dosud rebelové nestěžovali.

„Jsme přesvědčeni, že jsme všechny podmínky pro žádost splnili. Pracujeme tam dlouhodobě, ví se o nás, co děláme. Pravděpodobnost, že by deset renomovaných humanitárních organizací najednou hrubě porušilo podmínky, působí absurdně,“ myslí si Pánek.

Člověk v tísni

Tomáš Urban, mluvčí Člověka v tísni

„To, že jsme v Luhansku museli skončit, je nám líto, protože tam zůstávají opuštění civilisté. Potřeby jsou tam veliké. Starší lidé nebo matky samoživitelky jsou odkázány na humanitární pomoc. Luhanská správa zákazem činnosti nevládních organizací situaci sama zhoršila.“

Tomáš Urban, mluvčí Člověka v tísni

Povstalcům se nelíbilo, že Lékaři bez hranic skladovali psychotropní látky

Podle agentury TASS tajná policie povstalců nedávno na území „republiky“ odhalila sklady mezinárodní organizace Lékaři bez hranic (MSF), kde prý byly v rozporu se zákonem uloženy psychotropní látky. Vedení MSF podle agentury AP oznámilo, že svou činnost v Luhansku muselo ve čtvrtek ukončit.

„Autority takzvané Luhanské republiky nás obvinily z toho, že máme ve skladech psychotropní léky. My je tam samozřejmě máme, ale jsou to normálně léky schválené Světovou zdravotnickou organizací a v psychologických programech se bez nich neobejdeme.“

Pavel Gruber, ředitel humanitární organizace Lékaři bez hranic v ČR

Video Pavel Gruber
video

Pavel Gruber z Lékařů bez hranic k zákazu činnosti 10 humanitárních organizací

Pavel Gruber z Lékařů bez hranic k zákazu činnosti 10 humanitárních organizací

Věra Jourová k situaci na Ukrajině

Studio 6: Konec humanitární pomoci v Luhansku

Deset z jedenácti humanitárních organizací musí odejít z Luhanské oblasti

Urban: Rebelové nám důvody odebrání akreditace nesdělili

Pánek: Humanitární pomoc bude chybět statisícům lidí

Karas: Humanitární organizace jsou pro obyvatele Luhansku klíčové

V regionu zůstalo po humanitárních organizacích 16 tisíc tun nerozdělené pomoci včetně potravin, stanů a předmětů denní potřeby. „Nemocnice nemohou operovat, protože jim chybí anestetika. Celkem 150 tisíc lidí nedostane svůj měsíční příděl potravin,“ prohlásil O'Brien s tím, že činnost organizací musí být bezodkladně povolena.

„Primární je zajistit bezpečnost našich spolupracovníků. Naše týmy od začátku působily jak na straně rebelů v Luhansku a Doněcku, tak na straně ukrajinské,“ konstatoval ředitel Lékařů bez hranic v ČR Pavel Gruber, který chce dál jednat s luhanskými představiteli, aby se celá situace vyjasnila a organizace získala povolení.

„Je tam tolik lidí, kteří nemají přístup k základní zdravotní péči, je tam strašně moc starých lidí, o něž se staráme, lidé s cukrovkou, vysokým tlakem, kteří nemají léky – a na ně to tvrdě dopadne,“ podotkl Gruber.

Lidé budou odkázání na centrálně řízenou pomoc

„Situace se zásobováním je v situaci natolik tragická, že pomoc humanitárních organizací je pro život lidí, kteří zůstali na místě, opravdu klíčová. Rusko sice poslalo do Donbasu už čtyřicet konvojů s humanitární pomocí, ale organizace na místě často působí v malých vesnicích a soustřeďují se na konkrétní pomoc – například při opravě zničených domů, zajištění bydlení pro uprchlíky, rozvoz pitné vody nebo dodávky stavebního materiálu,“ popsal zpravodaj ČT Miroslav Karas.

Ruský konvoj s humanitární pomocí
Zdroj: ČTK/ITAR-TASS
Autor: Fadeichev Sergei

OSN: Bylo porušeno mezinárodní humanitární právo

Ohroženy jsou i humanitární operace v sousední Doněcké oblasti. Podle O'Briena povstalci oznámili, že činnost OSN v Doněcké oblasti je pozastavena. Zákaz humanitárních operací označil za „příkré porušení mezinárodního humanitárního práva“.

Šimon Pánek, ředitel společnosti Člověk v tísni

Šimon Pánek, ředitel Člověka v tísni

„Pro nás zůstává prioritou možnost pomáhat lidem, kteří jsou podle humanitárních standardů na obou stranách konfliktu. Proto také celou dobu pracujeme i v Luhansku a Doněcku, stejně jako ve Slavjansku a na územích pod kontrolou ukrajinské vlády – řídíme se humanitárním imperativem, tedy, kdo potřebuje pomoc, a ne kdo kontroluje území.“

Šimon Pánek, ředitel Člověka v tísni

V bojích na východní Ukrajině, které propukly loni v dubnu, zahynulo už kolem osmi tisíc lidí, statisíce obyvatel Donbasu uprchly před ostřelováním do Ruska nebo do ukrajinského vnitrozemí. Samotná Doněcká a Luhanská oblast je vážně poničená - mnoho rodin žije v provizorních přístřešcích  a obává se nadcházející zimy. 

„Nejsou tu zdroje obživy, lidé nemají práci. Špatná situace se týká hlavně slabších skupin - starších, dlouhodobě nemocných, sirotků a pak samozřejmě té části lidí, kteří byli extrémně chudí již předtím,“ poznamenal Pánek.

Ve čtvrtek zabil výbuch v Donbasu dítě

Na vojenském cvičišti v Donbasu ve čtvrtek exploze trhaviny zabila dítě a další vážně zranila. Incident se stal při přehlídce těžké povstalecké techniky, na kterou vedení proruských separatistů pozvalo veřejnost. Obětí je devítiletá dívka, která si společně s bratrem prohlížela tank. 

Vojenská policie separatistů označila incident za „předem plánovaný teroristický útok“. Podle jednoho z šéfů donbaských ozbrojenců Eduarda Basurina byla exploze dílem ukrajinských výzvědných služeb s cílem zastrašit donbaské obyvatelstvo. „Aby nás srazil na kolena, neštítí se Kyjev ani nelidských zločinů,“ citovala z Basurinova prohlášení povstalecká agentura DAN.